Přízřenice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historický přehled: rozšíření článku |
rozšíření článku |
||
Řádek 1:
'''Přízřenice''' ([[němčina|německy]] '''''Priesenitz''''') je bývalá [[obec]], nejjižnější čtvrť a [[katastrální území]] [[Brno|brněnské]] [[městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-jih]]. [[Rozloha]] přízřenického katastru je 381,63 [[hektar|ha]]. Většina katastru Přízřenic se rozkládá na pravém ''(západním)'' břehu [[Svratka (řeka)|Svratky]], pouze malá část leží i na levém ''(východním)'' břehu Svratky a [[Svitava|Svitavy]], která se zde do Svratky vlévá.
== Charakteristika čtvrtě ==
Podobně jako v případě sousedních [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpic]] se i zástavba Přízřenic skládá ze dvou výrazně oddělených částí. Jednak je to západně položená obchodně průmyslová zóna rozkládající se po obou stranách Vídeňské ulice, jíž zde prochází trasa víceproudové silnice [[E461]], v jejímž středu se nachází trasa [[Tramvajová doprava v Brně|tramvajové]] linky číslo 2. Západně od Vídeňské ulice se zde na severozápadě přízřenického katastru rozkládá řada zahradních [[pozemek|pozemků]] navazujících na obdobné pozemky v sousedních Dolních Heršpicích. Druhou částí je východně položená původní [[vesnice]]. Mezi oběma částmi, ale i na jihozápadě a východě katastru Přízřenic se nacházejí rozsáhlé plochy orné [[Půda (pedologie)|půdy]]. Východním okrajem katastru Přízřenic prochází krátký úsek [[dálnice]] [[dálnice D2|D2]].
Jádrem původní vesnice je Staré náměstí, které má kapkovitý tvar. V jeho středu se nalézá [[novogotika|novogotický]] kostel sv. Marka. Na jihozápadní straně náměstí stojí dodnes zachovaná, ale již poněkud chátrající jednopatrová budova [[zámek (stavba)|zámku]], vybudovaného před rokem [[1750]] pravděpodobně proboštem [[Jan Matyáš Thurnem|Janem Matyášem Thurnem]].
== Sousedící obce a katastrální území ==
| |||