Benben: Porovnání verzí

'''Benben''' (odvozováno z [[egyptština|egyptského]] [[sloveso|slovesa]] ''veben'' - ''„zářit“'', ''„vzejít“'', ''„povstat ve skvělosti“''<ref name="HART20">{{Citace monografie

| příjmení = Hart

| rok = 2001

| titul = Egyptské mýty

| počet stran = 126

| strany = 20

}}</ref>) je ve [[starověký Egypt|staroegyptské]] [[egyptská mytologie|mytologii]] prvotní pahorek pevné země, který se při zrození světa vynořil z kosmického praoceánu [[Nun]] a na němž vznikl život. Jde o obecně rozšířenou egyptskou představu nacházející svůj odraz ve všech tamních mytologických tradicích. Představa benbenu je pravděpodobně odvozena od každoročně se opakující egyptské existenciální zkušenosti [[nil]]ské záplavy a jejího opadání, kdy se při ústupu vody postupně obnažovaly první kusy suché země. Vyjadřovala časově i prostorově „tvůrčí síly prvotní události“<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Eliade

| rok = 1995

| titul = Dějiny náboženského myšlení 1: od doby kamenné po eleusinská mystéria

| počet stran = 429

| strany = 91

}}</ref> a božské přítomnosti ve světě. Proto byl podle představ [[Egypťané|Egypťanů]] každý [[egyptský chrám|chrám]] původně ''„ostrovem stvoření“'' - prvotním místem, na nějž se snesl v něm uctívaný [[egyptští bohové|bůh]]<ref>{{Citace monografie

| příjmení = David(ová)

| rok = 2006

| titul = Náboženství a magie starověkého Egypta

| počet stran = 485

| strany = 191

}}</ref>, a v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl s benbenem ztotožňován [[Naos (Egypt)|naos]], v němž byl umístěn kultovní obraz.

 

Nejvýraznější roli hraje v koncepci [[Devatero|Devatera]] z [[Iunu]]: zde je benben pokládán za prvotní zhmotněnou podobou stvořitelského slunečního [[egyptští bohové|boha]] [[Atum]]a (případně [[Re (bůh)|Rea]]) a v [[kult]]u představován kamenným [[fetiš]]em pravděpodobně nepravidelného kuželového tvaru<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Verner

| odkaz na autora = Miroslav Verner

| příjmení2 = Bareš

| příjmení3 = Vachala

| rok = 1997

| titul = Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta

V [[Iunu|iunské]] kosmologii [[egyptští bohové|bůh]] [[Atum]] stojící v čele [[Devatero|Devatera]] podle [[Texty pyramid|Textů pyramid]] ''„povstal jako benben v domě benu“''<ref name="HART20"/>: stvořitelský sluneční bůh se vynořil jako první pevný bod v praoceánu nebytí, případně se zrodil jako pták [[benu]] a s křikem, jímž prolomil ticho a tmu dosavadního nebytí, usedl na v tom okamžiku se objevivší prvotní pevnou zemi. Ta současně odpovídá východnímu horizontu, kde se „rodí“ [[Slunce]]; proto snad měl [[obelisk]] jako [[kult]]ické znázornění benbenu zachycovat první sluneční paprsky za úsvitu<ref>{{Citace monografie

| příjmení = David(ová)

| rok = 2006

| titul = Náboženství a magie starověkého Egypta

| počet stran = 485

| strany = 94

}}</ref>. Benben je tedy obrazem sebestvoření [[stvoření|stvořitele]], od něhož teprve se další proces tvoření odvíjí. Jedním ze způsobů, jímž iunská kosmologie další tvoření přibližuje, je motiv Atumovy [[masturbace|masturbační]] [[ejakulace]] nebo (méně často uváděného) [[autofelace|spolknutí vlastního]] [[Ejakulát|spermatu]]<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Janák

| odkaz na autora =

| rok = 2005

}}</ref><ref>{{Citace monografie

| příjmení = Naydler

| odkaz na autora =

| rok = 1999

| počet stran = 301

| strany = 46

}}</ref> - protože stvořil sám sebe a byl jediný, musel (pokud měl proces pokračovat) sám sebe také oplodnit. George Hart v tomto smyslu podává vysvětlení, že benben mohl být pokládán za zkamenělý pozůstatek Atumova spermatu<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Hart

| rok = 2001

| titul = Egyptské mýty

| počet stran = 126

| strany = 14

}}</ref>.

 

Jinou verzí prvotního pahorku [[analogie|analogickou]] benbenu je ''„ostrov plamenů“'' také doložený v [[Texty pyramid|Textech pyramid]]<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Verner

| odkaz na autora = Miroslav Verner

| příjmení2 = Bareš

| příjmení3 = Vachala

| rok = 1997

| titul = Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta

}}</ref>. Protože stejně jako předchozí pojetí v sobě spojuje povstání pevného základu světa vyjádřené motivem [[ostrov]]a uprostřed vod a zrození slunce představované náhlým vzplanutím jeho záře, je s největší pravděpodobností původně jen jiným slovním opisem téže představy. Nejpozději v období počátku [[Střední říše]] se ''„ostrov plamenů“'' objevuje v jedné z verzí kosmologie z [[Chemenu]], podle níž ke stvoření světa došlo tajemnou činností [[Osmero|Osmera]] složeného ze čtyř dvojic prvotních [[egyptští bohové|bohů]]. Tato božská skupina ovšem není stvořitelem ve stejném smyslu jako [[Atum]], spíše ve svém souhrnu reprezentuje kvality preexistujícího světa - praoceánu [[Nun]]. Počátkem vší existence je až objevení se ostrova, na němž se zrodí slunce. George Hart uvádí, že tvůrci této koncepce byli přesvědčeni, že Osmero předcházelo [[Devatero|Devateru]]<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Hart

| rok = 2001

| titul = Egyptské mýty

| počet stran = 126

| strany = 27

}}</ref>, což znamená, že tyto dva mýty nepopisují zrod světa odlišně, ale mohou se doplňovat<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Naydler

| odkaz na autora =

| rok = 1999

| počet stran = 301

| strany = 63

}}</ref>. V tomto smyslu může být představa Osmera reinterpretací Devatera: popisovala by procesy směřující k Atumově sebestvoření a ''„ostrov plamenů“'' by byl označením stavu, kterým Atum své sebestvoření v podobě benbenu uskutečňuje.

 

<references/>

 

* [[Tatenen]]