Balduin z Ibelinu: Porovnání verzí

Po smrti svého staršího bratra Huga, který byl třetím manželem [[Anežka z Courtenay|Anežky z Courtenay]], roku [[1169]] hrad [[Ibelin (hrad)|Ibelin]] přešel na Balduina, který již vlastnil rodové državy [[Mirabel]] a [[panství Ramla|Ramlu]]. Balduin poté samotný Ibelin předal svému mladšímu bratru Balianovi. Roku [[1174]] Balduin z Ibelinu uvedl ke královskému dvoru v [[Jeruzalém]]ě francouzský rod [[Lusignanové|Lusignan]] v podobě svého zetě [[Amaury II. de Lusignan|Amauryho de Lusignan]], který si vzal Balduinovu dceru Echivu. Když jeruzalémský dvůr hledal regenta pro nezletilého krále [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduina IV.]], bratčibratři Balian a Balduin podpořili pro tuto funkci [[hrabství Tripolis|hraběte z Tripolisu]] [[Raimond III. z Tripolisu|Raimonda III.]] proti Milesu z Plancy. Roku [[1177]] se oba Ibelinové účastnilyúčastnili [[bitva u Montgisardu|bitvy u Montgisardu]], kde křižáci v čele s králem [[Balduin IV.|Balduinem]] porazili [[Saladin]]a.

Roku [[1177]], po smrti své druhé ženy Isabelly se Balduin stal kandidátem pro ovdovělou jeruzalémskou princeznu [[Sibyla Jeruzalémská|Sibylu]]. Balduina podporovala především místní [[šlechta]] v čele s hrabětem [[Raimond III. z Tripolisu|Raimondem III.]] Jeho bratr Balian se poté oženil se Sibylinou nevlastní matkou [[Marie Komnenovna|Marií]].

Balduin z Ibelinu byl Turky zajat v [[bitva u Mardž Ujún|bitvě u Mardž Ujún]], spolu s [[Velmistři řádu templářů|telmistrem]] [[templáři|templářů]] Odem de St Amand a nevlastním synem Raimonda III. Hugem sede St Omer roku [[1179]]. Propuštěn byl na výkupné roku [[1180]], v době svatby Sibyly a francouzského šlechtice [[Guy de Lusignan|Guy de Lusignan]], za kterého ji z politických důvodů provdal král Balduin IV. Guy byl bratrem zetě Balduina z Ibelinu [[Amaury II. de Lusignan|Amauryho de Lusignan]]. Ten samý rok král provdal i svou mladší sestru [[Isabella Jeruzalémská|Isabellu]], Balianovu nevlastní dceru, za dědice [[Zajordánsko|Zajordánska]] [[Homfroi IV. z Toronu|Homfroie IV.]] a dále omezoval vliv rodu Ibelinů. Balduina ze zajetí vykoupil [[seznam byzantských císařů|byzantský císař]] [[Manuel I. Komnenos|Manuel I.]] a Balduin později roku 1180 z vděčnosti navštívil svého zachránce v [[Konstantinopol]]i, kde ho císař bohatě obdaroval. Během jeho návštěvy v hlavním městě [[Byzanc]]e císař zemřel.

Roku [[1183]] Balduin opět podpořil Raimonda III., který v té době zastával funkci regenta za malomocenstvím[[malomocenství]]m sužovaného krále, tentokrát v zápase proti Guyovi de Lusignan. Král postupem času začal Guyovi stále více nedůvěřovat a snažil se ho odstranit z nástupnictví na jeruzalémský trůn a Raimond III. s místními šlechtici ho notně podporovali. Balduin IV. nakonec svým nástupcem určil svého synovce [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina V.]], který byl dosazen na trůn jako nezletilý po smrti Balduina IV. roku [[1185]]. [[Ibelin]]ové a Raimond však prosazovali za nástupkyni princeznu Isabellu a jejího manžela Homfrie IV. Ten však nároky své ženy odmítl a raději se stal věrným spojencem Guye de Lusignan a jeho dvorské kliky válkychtivých šlechticů. Když roku [[1187]] zemřel i Balduin V., stal se králem Guy de Lusignan a všechna šlechta mu složila slib věrnosti - vyjma Raimonda III. a Balduina z Ibelinu. Proto dal svého mladého syna Thomase do péče svému bratrovi a odešel z Jeruzalémského království do [[Antiochijské knířectví|Antiochijského knížectví]] pod ochranu knížete [[Bohemund III. z Antiochie|Bohemunda III.]], který Balduina přijal s poctami. Když král Guy začal sbírat vojsko proti [[Saladin]]ovi a volal své šlechtice do zbraně, Balduin se odmítl vrátit do [[Jeruzalém]]a a ještě téhož roku v exilu[[exil]]u zemřel.