Verze z 30. 3. 2008, 12:58 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 921 editací →‎Údržba: vyhláška -> nařízení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 3. 2008, 15:38 editovat zrušit editaci ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 921 editací oprava podle novelizace (obecné užívání ÚK) Přejít na další porovnání →
Řádek 23: Zásadní praktický rozdíl mezi místní a účelovou komunikací je ten, že zatímco vyústění účelové komunikace na jinou komunikaci se nepovažuje za [[křižovatka\|křižovatku]], vyústění místní komunikace (třeba i pěší komunikace IV. kategorie, například pěšiny či schodiště, pokud nejde o označenou pěší nebo obytnou zónu) podle zákona č. 361/2000 Sb. křižovatkou je. Na účelové komunikace se narozdíl od místních komunikací také nevztahuje institut [[obecné užívání\|obecného užívání]] ani [[povinnost zajistit schůdnost chodníku\|odpovědnost majitele přilehlé nemovitosti za schůdnost]]. == Působnost správních úřadů == Řádek 88 ⟶ 86: Úseky, na něž se tato omezení vztahují, musí být označeny dopravními značkami. V jiných případech zákon zpoplatnění provozu (jízdy ani stání) na místních komunikacích nepřipouští: vybírat tedy například [[mýtné]] na [[most (stavba)\|mostě]] nebo poplatek za vjezd na [[autobusové stanoviště]] by bylo přípustné pouze za podmínky, že by taková komunikace byla [[účelová komunikace\|účelovou komunikací]]. Zpoplatnění nevylučuje zákon (§ 25 zák. 13/1997 Sb.) v případě [[zvláštní užívání pozemní komunikace\|zvláštního užívání pozemní komunikace]] (nadměrný náklad nebo vozidlo, historické či pásové vozidlo, skládka materiálu nebo stavební činnost na komunikaci netýkající se její údržby, [[reklamní zařízení]], [[vyhrazené parkování]], [[stánek\|stánky]] nebo [[pojízdná prodejna\|pojízdné prodejny]] či provozovny, audiovizuální tvorba: [[film]]ování, umístění sítí nebo vedení, pořádání akcí nebo shromáždění narušujících provoz).

Místní komunikace: Porovnání verzí