Únos Adolfa Eichmanna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava formátu citace + {{Portál Izrael}}
Řádek 4:
Eichmannovi se podařilo zmizet hned po [[II. světová válka|válce]] v roce [[1945]]. Jeho manželka Veronika (Vera) se v roce [[1947]] pokoušela prostřednictvím svého švagra Karla Lukase u okresního soudu v [[Bad Ischl]]u nechat A. Eichmanna prohlásit za mrtvého, to se ale [[Simon Wiesenthal|S. Wiesenthalovi]] (který se o tom dozvěděl) podařilo překazit<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html</ref>. Eichmannovi se mezitím podařilo zmizet z [[Evropa|Evropy]] pomocí dočasného pasu<ref>http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/html/travel-document-feature-310507?opendocument</ref>. Další zprávu o Eichmannově pobytu obdržel Wiesenthal v roce [[1951]]. Jeho známý, [[Filatelie|filatelista]], ji obdržel od dlouholetého kamaráda žijícího v [[Buenos Aires]]. Protože však Wiesenthal neměl prostředky na další pátrání, předal tuto informaci v roce [[1954]] izraelskému [[velvyslanectví]] ve [[Vídeň|Vídni]]<ref>Wiesenthal, Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 91 - 92</ref>. V roce [[1957]] se Wisenthalovi podařilo na pohřbu Eichmannova otce vyfotografovat Adolfova bratra Ottu, o kterém se domníval, že je Adolfovi tak podobný, že by to mohlo pomoci s identifikací hledaného nacistického zločince. Tyto fotografie se později u Wiesenthala vyzvedli dva muži z Izraele.<ref>Wiesenthal Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 93 - 94</ref>.
 
První důvěryhodnou zprávu o Eichmannově úkrytu obdržel [[Isser Harel]] (dle svého vyjádření v knize Dům v Garibaldiho ulici), tehdejší šéf Mossadu koncem roku 1957 od Fritze Bauera, státního zástupce v západoněmecké spolkové země [[Hesensko]] (mezitím byli prověřováno množství falešných stop a to i, jak později Harel řekl, od S. Wiesenthala<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html, [http://pqasb.pqarchiver.com/jpost/access/99715645.html?dids=99715645:99715645&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+7%2C+1991&author=Jonathan+Schachter&pub=Jerusalem+Post&edition=&startpage=05&desc=ISSER+HAREL+TAKES+ON+NAZI-HUNTER+WIESENTHAL+%27HAD+NO+ROLE%27+IN+EICHMANN+KIDNAPPING ISSER HAREL TAKES ON NAZI-HUNTER WIESENTHAL 'HAD NO ROLE' IN EICHMANN KIDNAPPING] </ref>. Ten při schůzce s emisarem Mossadu Šaulem Daromem v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] sdělil, že Eichmann se skrývá v Argentině, v Buenos Aires. Dále pak potvrdil důvěryhodnost svého argentinského informátora. To, že se obrátil na Izrael zdůvodnil Dr. Bauer nedůvěrou v ochotu německé justice Eichmanna potrestat. Jméno svého informátora odmítl Dr. Bauer sdělit, pouze řekl, že Eichmann sídlí v ulici Chacabuco č. 4261 v Buenos Aires na předměstí Olivos.
 
V lednu [[1958]] odcestoval do Argentiny agent Mossadu, který společně s dalším spolupracovníkem, židovským studujícím v Argentině informace prověřil. Na udané adrese ale byly zjištěny osoby, které neodpovídaly popisům Eichmanna či jeho ženy Veroniky. Díky těmto negativním zprávám se Darom znovu sešel v Kolíně nad Rýnem s dr. Bauerem. Ten nakonec sdělil adresu svého argentinského zdroje. Jednalo se o Lothara Hermanna, Němce usazeného v Argentině. Harel, který pátrání řídil, požádal o spolupráci vyšetřovatele izraelské policie Efraima Hofstättera, který shodou okolností mířil do Jižní Ameriky vyšetřovat jiný případ. Hofstätter se s Hermannem v Buenos Aires sešel, vydávaje se za vyslance dr. Bauera. Podařilo se mu navázat s Hermannem kontakt a získat jeho důvěru. Z jejich rozhovoru vyplynulo, že Hermannova dcera se seznámila s mladíkem, který se jmenuje Nicolas Eichmann. S hovorů s ním vyrozuměla, že jeho otec býval důstojníkem v německé armádě, či že vše by bylo lepší, kdyby se plán na vyhlazení Židů podařil. Hermann dále popsal, jak se pokoušel, na žádost dr. Bauera vést vyšetřování a jak, společně s dcerou (neboť byl stižen slepotou) dům, kde Eichmann s rodinou údajně bydlel navštívili. Z několika dalších indicií vyvodili, že by se mohlo jednat o A. Eichmanna.
Řádek 93:
 
== Odkazy ==
{{Portál Izrael}}
{{Portál Hebraistika}}
===Reference===