Otakar Vávra: Porovnání verzí

Vávra studoval v [[Brno|Brně]] a [[Praha|Praze]] [[architektura|architekturu]]. Během let 1929-301929–30, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku [[1931]] Otakar Vávra produkoval experimentální film ''[[Světlo proniká tmou]]''. Prvním filmemchfilmem, který režíroval, byla ''[[Filosofská historie]]'' z roku 1937.

Po roce 1945 Vávra natočil ''[[Krakatit (film)|Krakatit]]'', film se silným protiválečným poselstvím. Po únorovém [[Únor 1948|komunistickém puči]] roku 1948 se Vávra přizpůsobil nové situaci a točil a produkoval filmy oslavující nový režim nebo epické historické fresky podporující oficiální interpretaci české historie: ''[[Jan Hus (film)|Jan Hus]]'', ''[[Jan Žižka (film)|Jan Žižka]]'' a ''[[Proti všem (film)|Proti všem]]''. V dalším desetiletí se režim stal liberálnějším a toto období přineslo Vávrovy nejhodnotnější filmy: ''Zlatá reneta'', ''[[Romance pro křídlovku (film)|Romance pro křídlovku]]'' a především ''[[Kladivo na čarodějnice (film)|Kladivo na čarodějnice]]''. Vávra byl, podobně jako celý český film, v šedesátých letech v mimořádné kondici. Po [[Sametová revoluce|pádu]] socialismu]] stát víceméně přestal dotovat kinemagorafii a Vávrovým posledním dlouhometrážním filmem tak zůstala ''Evropa tančila valčík''. Celkem natočil na padesát filmů.

Děj se se soustřeďuje na osudy skutečných obžalovaných v čarodějnických procesech v Čechách v letech 1678-16951678–1695. V době humanismu znovu propukla mezilidská nenávist zapříčiněný mocichtivými jedinci. Inkvizitor [[Boblig von Edelstadt]] rozpoutal sérii procesů, která stála život víc jakonež stovku lidí. Popisem brutality moci film sváděl ke spojení s politickými procesy padesátých let, zejména s osudem [[Milada Horáková|Milady Horákové]]. Sám Vávra tento postřeh potvrdil jako správný.

Černobílá alegorie plná symbolů sleduje příběh až do procesu a odsouzení kněze. Neschopnost zastavit zlo hned zpočátku jen inkvizitora podporuje v jeho činnechčinech. Film končí jeho slovy: "Já„Já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem... nahoře."“

''[[Krakatit (film)|Krakatit]]'' (^{[http://www.csfd.cz/film/9458-krakatit/]}, 1947) je film natočený na motivy románu [[Karel Čapek|Karla Čapka]] z roku 1924. Vynálezce nebezpečné výbučninyvýbušniny se snaží uchovat svůj objev v tajnosti, aby nemohl být zneužit.

Černobílá verze byla v roce 1980 následována barevnou a nese název ''Temné slunce''. Remake posunul příběh do moderní dobudoby a nevyhnul se praganděpropagandě. Často je považovanýpovažován za Vávrův nejslabší film.

* Sakkara, M. (1980) ''Die grosse Zeit des deutschen Films: 1933 -– 1945.'' Leoni am Starnberg See: Druffel Verlag.