Daimbert z Pisy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m dalsi kousek
m kousek
Řádek 6:
Roku 1100 se Daimbert stal [[papežský legát|papežským legátem]] a odplul s pisánkou flotilou do [[Svatá země|Svaté země]] na pomoc [[první křížová výprava|první křížové výpravě]], jejíž úřastníci bojovali s Palestinskými městy. Papež [[Paschalis II.]] Daimberta jmenoval novým jeruzalémským patrirchou namísto dočasného [[Normané|normanského]] arcibiskupa [[Arnoul ze Chocques|Arnoula ze Chocques]]. Daimbert otevřeně zastával názor, že nové křižácké [[Jeruzalémské království]] má mít teokratickou vládu podobnou jako v [[Papežský stát|Papežském státě]], s patrirchou jako přímým zástupcem papežské moci v Palestině. Pánem Jeruzaléma však byl zatím zvolen dolnolotrinský vévoda [[Godefroi z Bouillonu]], jako Ochránce Božího hrobu a světský vládce křižáckých držav.
 
Daimbert, který připlul do Svaté země se rychle spojil s [[antiochijské knížectví|antiochijskými]] [[Normané|Normany]], kteří zaútočili na [[byzanc|byzantský]] přístav [[Latakia]], kterým pisánské loďstvo pod Daimbertovým velením poskytlo krytí od moře. K Latakii však dorazil také hrabě z [[Toulouse]] [[Raimond de Saint-Gilles]], který papeřského legáta donutil ke stažení italských lodí. Daimbert se poté vydal do Jeruzaléma a doprovázela ho družina antiochijského knížete [[Bohemund z Tarentu|Bohemunda z Tarentu]]. V [[Jeruzalém]]ě Daimbert sesadil prvního patrirchu Arnoula ze Chocques a začal prosazovat své názory na uspořádání Jeruzalémského království a požadoval světskou kontrolu nad Jeruzalémem a Jaffou. Godefroi jeho nátlaku ustupoval. Daimbert se účastnil i vojenských akcí jeruzalémské armády a roku 1100 byl přítomen obléhání Jaffy, které z moře podporovala [[benátská republika|benátská flotila]]. Jeruzalémský vládce Godefroi zatím zemřel a Daimbert začal připravovat převzetí moci. Pokusil se kontaktovat knížete Bohemunda z Tarentu, avčak jeho dopis se ke knížeti nikdy nedostal. Zato Godefroiův bratr [[Balduin z Boulogne]] se urychleně dostavil do Jeruzaléma, aby převzal bratrovo dědictví. Daimbertův spojenec se však neukázal a Balduin zvítězilobsadil město. Daimbert raději ustoupil do klášterě na [[hora Sion|hoře Sion]], ale Balduin ho později pozval zpět do města a potvrdil ve funkci patriarchy. Patriarcha Balduina na oplátku v [[Betlém]]ě korunoval [[seznam jeruzalémských králů|jeruzalémských králem]]. Přesto však mezi nimi zůstávalo napětí.