Vladislav Český: Porovnání verzí

{{Příbuzný|bratranec|[[Oldřich III. Sponheimský]]}}

{{Příbuzný|bratranec|[[Filip Sponheimský]]}}

}}

'''Vladislav''' ([[1227]] - [[3. leden]] [[1247]]) byl nejstarší syn českého krále [[Václav I.|Václava I.]] a jeho manželky [[Kunhuta Štaufská|Kunhuty Štaufské]], starší bratr [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Vladislav byl [[moravský markrabě]] v letech [[1246]]-[[1247]] a krátce také [[Rakousko|rakouský]] vévoda.

 

 

Král Václav vedl ve třicátých letech spory se svým bratrem [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemyslem]], markrabím na Moravě, i s rakouským vévodou [[Fridrich II. Bojovný|Fridrichem Bojovným]]. Bratra ovšem donutil k poslušnost a co se týče rakouského vévody, císař [[Fridrich II. Štaufský]] vévodu Fridricha uvrhl do říšské klatby ([[1236]]) a pověřil Václava vedením války s ním. Český král se zmocnil [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]] i [[Vídeň|Vídně]]. [[Diplomacie]] říšských knížat, obávajících se toho, že by císař ziskem Rakous příliš posílil svou moc, vedla ovšem k usmíření Václava s Fridrichem. Fridrich Bojovný pak zaslíbil svou neteř [[Gertruda Babenberská (1226-1288)|Gertrudu]] právě prvorozenému synovi českého krále Vladislavovi. Jako věno odevzdal pod českou správu území Rakous severně od [[Dunaj]]e.

 

 

Václava I. smrt jeho dědice zdrtila a postupně ztrácel v Rakousku vliv, což se nelíbilo šlechtě ani mladšímu synovi, teď už jediné naději na pokračování českého královského rodu Přemyslovců. Šlechta chtěla nahradit v úřadech Václavovi oblíbence a ctižádost mladého Přemysla, který se na Moravě stal bratrovým nástupcem, se jim jistě hodila. Uprostřed bojů mezi manželem a synem zemřela v roce [[1248]] i královna [[Kunhuta Štaufská|Kunhuta]]. Král ovšem nakonec vzpouru svého syna a šlechty potlačil a Přemysl se po krátkém věznění stal znovu markrabětem.

 

|-

|-

|-

|-

|-

|-

|-

|}