De arte venandi cum avibus: Porovnání verzí

Fridrich se opíral o své zkušenosti se sokolnictvím[[sokolnictví]]m a popsal všechny povinnosti sokolníka, lovecké způsoby, spolupráci zese psy a také poznávací znaky a chování kořisti[[kořist]]i. JehoCísařův vlastní exemplář byl tematickytématicky rozvržen do šesti bohatě ilustrovaných knih a byl rozsáhlý jako dvě knihy [[Žalm]]ů. V roce [[1248]] padl do rukou Fridrichových nepřátel, poslední zmínka o něm pochází z let [[1264]]-65[[1265]] a od té doby je nezvěstný. Dochovaly se jen texty a [[miniatura|miniatury]], přičemž žádný z dochovaných |opisů nevychází bezprostředně z originálů. Nejkrásnější je opis, který si nechal pořídit pro vlastní potřebu v letech 1258-1266 Fridrichův syn [[Manfred Sicilskýoriginál]], také sokolník. Jeho ilustrace je krásná, ale text byl zkrácen a doplněn vlastními Manfredovými poznámkami. Dílo bylo ukradeno roku 1248 při promyšleném výpadu právě v okamžiku, kdy se císař a jeho syn věnovali sokolnictví. Kronikáři se přou, kdo dílo vlastně ukradl. Byli to z největší pravděpodobností [[Arabové]], kteří také byli náruživými sokolníky. Císař se od nich také učil např. zahalování sokolů za pomoci čepiček. Dnes je cenný rukopis uložen ve [[Vatikánská knihovna|Vatikánské knihovně]] v [[Řím]]ě. Je vyzdoben více než pěti sty obrazy osmdesáti různých druhů ptákůů.