Rouhání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Rouhání v judaismu: Přidány odkazy značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
Úprava na správný tvar uvozovek. značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro iOS |
||
Řádek 12:
Rouhání je dosud trestné v [[Anglie|Anglii]], kde je v judikatuře [[Sněmovna lordů|Sněmovny lordů]] definováno jako „pohrdání, urážka, hrubost nebo zesměšňování vůči [[Bůh|Bohu]], [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]] nebo [[Bible|Bibli]] (…)“, přičemž rozhodující pro rouhačský charakter projevu nebo díla není jejich obsah, ale způsob prezentace, tj. přesněji „tón, styl a duch“. [[Evropský soud pro lidská práva]] ve věci Wingrove proti Spojenému království ([[1996]])<ref>Rozsudek ESLP ve věci Wingrove proti Spojenému království ze dne 25. 11. 1996</ref> neshledal nesoulad mezi anglickou úpravou trestného činu rouhání a právem na svobodu projevu.
V [[Rusko|Rusku]] byl v roce 2013 novelizován článek 148 trestního zákona, který do té doby zakazoval jen nelegální narušování činnosti náboženských organizací nebo narušování výkonu náboženských obřadů. To zůstává v platnosti, ale s účinností od 29. 6. 2013<ref>Viz text [[Amnesty International]] z 6. 11. 2013 [http://www.amnesty.cz/data/rusko/putinovy-zakony.pdf?version=1391943957 „»Putinovy zákony« zhoršují lidská práva v
Rouhání je stíháno jako trestný čin i v [[Turecko|Turecku]], kde v § 175 trestního zákona je stanoven trest pro toho, ''„kdo se rouhá Bohu, jednomu z náboženství, jednomu z proroků, jedné ze sekt či jedné ze svatých knih… nebo pomluví nebo urazí jiného kvůli jeho náboženské víře nebo plnění náboženských povinností…“''<ref>Citováno podle Rozsudku ESLP ve věci I. A. proti Turecku ze dne 13. 9. 2005, stížnost č. 42571/98</ref>
|