Bitvy českých dějin: Porovnání verzí

Bitvy, boje a válečné operace patří v českých dějinách k tématu, jehož výklad byl ve 20. století ovlivněn různými pohledy na historii. Rozporná či zkreslující stanoviska poplatná době se týkala zejména období [[husitské války|husitských válek]], účasti českých vojáků v rakousko-uherské armádě, či působení [[československé legie|československých legií]] za obou světových válek. Přehled důležitých bitev začíná vznikem českého státu, kdy v bojích válčili zejména králové, jejich šlechtici a družiny. Pokračuje ve vrcholném středověku, kdy se postupně začínali do bojů zapojovat i námezdní žoldnéři a kdy se čeští bojovníci stali "dobrým zbožím." Důležitý přelom v dějinách bitev nastal roku [[1649]], kdy císař [[Ferdinand III.]] ustanovil, že má určitá část žoldnéřů zůstat trvale v činnosti, tedy i v době míru, což bylo počátkem vzniku stálé armády. I v habsburské, resp. [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] armádě tvořili její významnou část odvedenci z českých zemí, přičemž se jednalo procentuelně o tolik mužstva, kolik činilo procento jednotlivých národů habsburské monarchie. Např. roku [[1914]] tvořili [[Češi]] v počtu obyvatelstva i v počtu řadových příslušníků armády 13%, u důstojníků z povolání byla situace horší, Češi tvořili pouze 4,8%, drtivá většina důstojníků byla německé a maďarské národnosti. V [[1. světová válka|první světové válce]] prokázali [[Češi]] své schopnosti jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v zahraničních legiích, a po návratu prokázali svoje umění při bojích s maďarskými bolševiky na [[Slovensko|Slovensku]] či v [[Sedmidenní válka|československo-polské válce]]. V předválečné době byla československá armáda připravena k boji, ovšem politická reprezentace rozhodla jinak. Avšak i v období [[2. světová válka|2. světové války]] došlo v zahraničí ke vzniku československých vojenských jednotek, které se postavily v boji proti nepříteli.

 

 

*[[Bitva na Lechu]] (10. srpna 955) - v bitvě porazilo spojené vojsko německého krále [[Ota I. Veliký|Otta I.]] za pomoci českého vojska [[Maďaři|Maďary]], kteří tak definitivně skončili s nájezdy a začali usedlý způsob života.

*[[Bitva u Chlumce]] (18. února 1126) - v bitvě porazil český kníže [[Soběslav I.]] vojska římského krále [[Lothar III.|Lothara III.]]

*[[Obléhání Milána]] (6. srpna - 8. září 1158) - v důsledku obléhání [[Milán]]a, v němž se vyznamenali čeští bojovníci, se město vzdalo. Český kníže[[ Vladislav I.]] byl za odměnu korunován českým králem.

*[[Bitva na Bílé hoře]] (8. listopadu 1620) - císařská vojska porazila vojska českých stavů. po tomto vítězství se zhroutilo české stavovské povstání a došlo k obnovení habsburské moci.

*[[Bitva u Lützenu]] (16. listopadu 1632) - bitva mezi císařskými vojsky pod vedení Albrechta z Valdštejna a švédskými a saskými vojsky pod vedením krále [[Gustav II. Adolf Švédský|Gustava II. Adolfa]] skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl. Boje se na obou stranách účastnili vojáci českého původu.

*[[Bitva u Jankova]] (6. března 1645) - švédská vojska porazila vojska císařská. Švédům se otevřely dveře k tažení na Brno a Vídeň.

*[[Bitva u Vídně (1683)|Bitva o Vídeň]] (14. července - 12. září 1683) - v boji byl odražen poslední pokus Osmanské říše o ovládnutí střední Evropy. V boji se vyznamenal Starhemberkův pluk složený z vojáků pocházejících z [[Morava (země)|Moravy]].

*[[Bitva u Santa Lucie]] (6. května 1848) - rakouské vojsko pod vedením [[Jan Radecký z Radče|Jana Josefa Radeckého]] porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále [[Viktor Emanuel|Viktora Emanuela]]. V bitvě se obzvlášť vyznamenal 10. myslivecký prapor pod vedením jihomoravského rodáka plukovníka Kopala.

*[[Bitva u Solferína]] (24. června 1859) - francouzsko-sardinská vojska porazila v rozhodující bitvě rakouskou armádu, v jejíž řadách se vyznamenali i vojáci českého původu. Pod vlivem osobních zkušeností založil Švýcar Henri Dunant organizaci Červeného kříže.

*[[Bitva u Hradce Králové]] (3. července 1866) - v bitvě porazila pruská armáda spojená rakouská a saská vojska. Rakousko bylo nuceno uzavřít pražský mír a rezignovat tak na vůdčí úlohu v Německém spolku.

*[[Bitva u Doboje]] (4. - 6. září 1878) - při obsazování [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] rakousko-uherskými vojsky došlo u bosenského městečka [[Doboj]] ke krvavé bitvě, kterého se úspěšně účastnily i dva moravské pěší pluky - č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce.

*[[Bitva u Lipjagy]] (4. června 1918) - v železniční stanici [[Lipjagy]] v [[Povolží]] porazily jednotky čs. legionářů bolševická vojska, čímž si otevřely cestu ke spojení s ostatními čs. oddíly. Blokováním [[Transsibiřská magistrála|sibiřské magistrály]] čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu.

*[[Bitva u Terronu]] (18. - 22. října 1918) - v bojích v okolí francouzského městečka [[Terron]]u byla nasazena čs. brigáda legionářů, kde s úspěchem bojovala proti německým jednotkám a obsadila německé pozice.

*[[Bitva o Zvolen]] (10. - 13. června 1919) - v květnu 1919 zaútočila maďarská rudá armáda na čs. vojsko. Čs. jednotky pod vedením plukovníka Šnejdárka útok odrazily a po dobytí [[Zvolen]]a se chopily iniciativy a Maďary vytlačily se slovenského území. Tyto boje měly vliv na budoucí podobu a zejména rozlohu [[Slovensko|Slovenska]].

*[[Obléhání Tobrúku]] (21. října 1941 - 7. dubna 1942) - obrany libyjského přístavního města [[Tobrúk]] se účastnil i čs. prapor pod vedením [[Karel Klapálek|podplukovníka Klapálka]] a měl významný podíl na jeho udržení v rukou spojenců.

*[[Bitva u Sokolova]] (8. - 9. března 1943) - první bojové vystoupení [[1. československý armádní sbor|1. čs. samostatného praporu v SSSR]]. Česká vojenská jednotka se ctí splnila svůj první bojový úkol na východní frontě.

*[[Obléhání Dunkerque]] (7. října 1944 - 9. května 1945) - francouzské přístavní město blokovala čs. obrněná brigáda spolu se spojeneckými jednotkami až do konce 2. světové války.

*[[Ostravsko-opavská operace]] (10. března - 5. května 1945 - operace sovětských a československých jednotek, která skončila dobytím [[Ostrava|Ostravy]] a průnikem na severní Moravu.

 

[[Kategorie:Dějiny Česka]]