Verze z 4. 11. 2022, 00:12 editovat Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 304 editací m přesunuto do kategorie Perští filozofové pomocí Cat-a-lot ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 3. 2023, 19:39 editovat zrušit editaci Naďa Čel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 769 editací Doplnění textu, obrázků a referencí. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} '''Abú Músa Džábir ibn Hajján''' nebo '''Abū Mūsā Jābir ibn Ḥayyān,''' známý též pod [[Latina\|latinským]] jménem '''Geber''' ([[~~arabština~~Arabština\|~~arab~~arabsky]]. أبو عبد الله جابر بن حيان بن عبد الله الأزدي ''Abú Abd Alláh Džábir ibn Hajján ibn Abd Alláh al-Azdí, také al-Kūfī nebo al-Ṭūsī'';, ~~asi~~narozen kolem roku [[721]], [[Tus]], [[Chorásán]], [[Írán]]<ref>''Tus'', V. Minorsky, '''The Encyclopaedia of Islam''', Vol. X, ed. P.J. Bearman, T. Bianquis, C.E. Bosworth, E. van Donzel and W.P. Heinrichs, (Brill, 2000), 741.</ref> – asi ~~815~~813, [[Kúfa]], [[Irák]]<ref name="britannica.com">{{cite web\|url=http://www.britannica.com/eb/article-9043128/Abu-Musa-Jabir-ibn-Hayyan\|title=Abu Musa Jabir ibn Hayyan\|publisher=Encyclopædia Britannica Online\|accessdate=11 February 2008}}</ref>) byl [[Muslim\|muslimský]] [[alchymista]], [[farmaceut]], [[Filosofie\|filozof]], [[astronom]] a [[Fyzika\|fyzik]]. Jeho původ není přesně znám, je považován za [[Arabové\|Araba]] nebo [[Peršané\|Peršana]]. Některými vědci je jeho existence dokonce zpochybňována. ~~\|url=http://www.britannica.com/eb/article-9043128/Abu-Musa-Jabir-ibn-Hayyan~~ ~~\|title= Abu Musa Jabir ibn Hayyan~~ ~~\|publisher=Encyclopædia Britannica Online~~ \|accessdate=11 February 2008}}</ref> ), známý též pod [[latina\|latinským]] jménem '''Geber''', byl [[muslim]]ský [[alchymista]], farmaceut, [[Filosofie\|filozof]], [[astronom]] a [[Fyzika\|fyzik]]. Bývá označován jako „otec arabské chemie“. Jeho původ není přesně znám, je považován za Araba nebo Peršana. Geber je údajným autorem obrovského množství děl v arabštině, která jsou nazývána Jabirský korpus. Původní rozsah korpusu byl velmi rozsáhlý a různorodý. Zabýval se širokou škálu témat od [[kosmologie]], [[astronomie]] a [[astrologie]], přes [[Lékařství\|medicínu]], [[Farmakologie\|farmakologii]], [[Zoologie\|zoologii]] a [[Botanika\|botaniku]] až po [[Metafyzika\|metafyziku]], [[Logika\|logiku]] a [[Gramatika\|gramatiku]]. Díla, která se dochovala dodnes, se zabývají především [[Alchymie\|alchymií]], [[Chemie\|chemií]], [[Magie\|magií]] a [[Ší'itský islám\|šíitskou]] náboženskou [[Filozofie\|filozofií]]. Geber je známý hlavně díky svým příspěvkům v chemii, zdůrazňoval systematické experimentování a zasloužil se o přeměnu alchymie z pověry na vědu. Objevil mnoho typů dnes běžných chemických pomůcek, procesů a látek, kupříkladu [[destilace\|destilaci]], [[krystalizace\|krystalizaci]], a [[Kyselina dusičná\|kyselinu dusičnou]] a jako první připravil [[lučavka královská\|lučavku královskou]] (za použití salmiaku, příprava samotné kyseliny nebyla ještě známa). Některá díla Jabirského korpusu (například ''Velká kniha milosrdenství'' a ''Kniha sedmdesáti'') byla přeložena do latiny pod jménem Geber. Ve 13. století začal neznámý evropský autor pod jménem pseudo-Geber vydávat alchymistické a [[Metalurgie\|metalurgické]] spisy. == Odkazy ==▼ Významná část Geberových spisů byla inspirována filozofickou teorií známou jako ''věda o rovnováze'' (arabsky ''ʿilm al-mīzān''), jejímž cílem bylo redukovat všechny jevy (včetně hmotných substancí a jejich prvků) na systém měr a kvantitativních proporcí. === Externí odkazy ===▼ * {{Commonscat}} Geberovy práce také obsahují některé z nejstarších dochovaných šíitských [[Eschatologie\|eschatologických]], [[Soteriologie\|soteriologických]] a imamologických doktrín, které Geber prezentoval jako odvozené od jeho údajného mistra, šíitského imáma Jaʿfar al-Ṣādiq. == Jabirský korpus == Jabirský korpus obsahuje asi 600 arabských děl připisovaných Geberovi. Dodnes se jich zachovalo přibližně 215. * Jedná se o obsáhlé práce (například ''Velká kniha o specifických vlastnostech'') nebo o sbírky krátkých pojednání (například ''Sto dvanáct'' knih, ''Pět set knih''). * Drtivá většina Jabirského korpusu se zabývá [[Alchymie\|alchymií]] nebo [[Chemie\|chemií]]. * Několik dochovaných pojednání se zabývá [[Magie\|magií]] (''věda o talismanech - ʿilm al-ṭilasmāt, forma theurgie'') nebo skrytými silami [[Minerál\|minerálních]], [[Rostliny\|rostlinných]] a [[Živočichové\|živočišných]] látek a jejich praktickým využitím v [[Lékařství\|lékařských]] a různých jiných činnostech ''(věda o specifických vlastnostech - ʿilm al-khawāṣṣ''). * Další spisy se zabývají předměty jako je [[inženýrství]], [[Lékařství\|medicína]], [[farmakologie]], [[zoologie]], [[botanika]], [[logika]], [[metafyzika]], [[matematika]], [[astronomie]] a [[astrologie]]). == Otec arabské chemie == [[Soubor:Jabir ibn Hayyan Geber, Arabian alchemist Wellcome L0005558.jpg\|náhled\|214x214pixelů\|Geber zobrazen jako alchymista]] Geber bývá označován jako „otec arabské chemie“. Zdůrazňoval systematické [[Experiment\|experimentování]] a přispěl k přeměně středověké alchymie na vědeckou chemii. Objevil mnoho typů dnes běžných chemických pomůcek, procesů a látek, kupříkladu [[Destilace\|destilaci]], [[Krystalizace\|krystalizaci]] nebo [[Kyselina dusičná\|kyselinu dusičnou.]] Jako první připravil [[Lučavka královská\|lučavku královskou]]. Byl to nejstarší známý návod na přípravy [[Anorganická sloučenina\|anorganické sloučeniny]] ([[Chlorid amonný\|salmiaku]] - chloridu amonný) z [[Organická látka\|organických látek]] (jako jsou [[rostliny]], [[krev]] a [[Vlas\|vlasy]]) chemickými prostředky. Jeho práce také obsahují jednu z prvních známých verzí teorie [[Kovy\|kovů]] [[Síra\|síry]] a [[Rtuť\|rtuti]]. Také [[Mineralogie\|mineralogické]] teorie, která zůstala dominantní až do 18. století. === Prvky a jejich povahy === V Geberově době se podle [[Aristotelés\|Aristotela]] všechny prvky skládaly z těchto vlastností: [[oheň]] byl horký i suchý, [[země]], studená a suchá, [[voda]] studená a vlhká a [[vzduch]] horký a vlhký. Geber nazval tyto vlastnosti ''přirozenosti'' (''ṭabāʾiʿ''). Všechny prvky se pak podle něj skládaly ze ''základní substance'' (''jawhar'') a z ''přirozeností'' (''ṭabāʾiʿ''). Například olovo bylo studené a suché a zlato bylo horké a vlhké. A tak Geber usoudil, že přeskupením povahy jednoho kovu vznikne jiný kov. Věřil, že pomocí ''[[Katalyzátor\|katalyzátoru]] (al-iksir, nepolapitelný elixír)'' dojde k transformaci kovů. V evropské alchymii se tento katalyzátor stal známým jako [[kámen mudrců]]. === Teorie síry a rtuti === Teorie kovů síry a rtuti byla poprvé popsána [[Apollónios z Tyany\|Apollóniem z Tyany]] ''Tajemství stvoření'' (''Sirr al-khalīqa'', konec 8. nebo začátek 9. století). Z velké části byla přijata Geberem, který tvrdil, že kovy se tvoří v zemi smícháním síry a rtuti. V závislosti na kvalitě síry se tvoří různé kovy, přičemž [[zlato]] je tvořeno nejjemnější a dobře vyváženou sírou. Tato teorie tvořila základ alchymie až do 18. století. == Geber a medicína == Geberovi je také připisováno kolem 500 lékařských pojednání, ačkoli je jako lékař neznámý. ''Kniha jedů'', napsaná pod jeho jménem po roce 900, obsahuje nejstarší známé arabské záznamy o teoretické [[Lékařství\|medicíně]] (oddělení teorie a praxe), [[Oftalmologie\|oftalmologii]] a [[Anatomie\|anatomii]]. Geber přijímá [[Galén\|Galénovu]] (129 - 200 v [[Řím\|Římě]]) humorální [[Patologie\|patologii]] (související s tekutinami v organizmu) a cituje z jeho pulzní teorie. Kromě popisovaných hlavních [[Orgán\|orgánů]] - [[Játra\|jater]], [[Mozek\|mozku]], [[srdce]], doplňuje také [[Varle\|varlata]]. Částečně využívá také znalostí křesťansko-arabského učence, překladatele a lékaře Hunaina ibn Isháqa (808 - 873 v [[Bagdád\|Bagdádu]]), který napsal nejstarší arabskou učebnici oftalmologie. Jeho latinské jméno je Johannitius. == Pochybnosti o Geberovi == [[Soubor:Liebig Company Trading Card Ad 01.12.002 front.tif\|náhled\|312x312pixelů\|Geber a jeho mistr Jaʿfara al-Ṣādiqa při práci]] Již v 10. století byla identita a přesný soubor Geberových děl předmětem sporů v [[Islámský stát\|islámských]] učených kruzích. Autorství všech těchto děl jedinou postavou, dokonce i existence samotného Gebera, jsou zpochybňovány i současnými vědci. Jeho jméno je považováno za pseudonym používaný anonymní školou šíitských alchymistů píšících koncem 9. a počátkem 10. století. Geber údajně žil v 8. století a byl žákem šíitského imáma Jaʿfara al-Ṣādiqa, který zemřel zemřel roku 765. Před rokem 900 však není zmíněn v žádném historickém prameni a prvním známým autorem, který psal o Geberovi z [[Biografie\|biografického]] hlediska, byl bagdádský bibliograf Ibn al-Nadīm (asi 932–995). Ve svém ''Fihrist'' (Knižním katalogu z roku 987) sestavil seznam Geberových děl a přidal krátkou zmínku o různých tvrzeních, která tehdy o něm kolovala. Již v té době existovali lidé, kteří tvrdili, že Geber nikdy neexistoval, ačkoli sám Ibn al-Nadīm s tímto tvrzením nesouhlasil. Je také pravdou, že Geber byl středověkými islámskými životopisci a historiky ignorován. == Pochybnosti o Jabirském korpusu == Již v době Ibn al-Nádíma pochybovali někteří učenci, že spisy připisované Geberovi, napsal skutečně on. Pravost Jabirského korpusu výslovně popřeli bagdhadský filozof Abū Sulaymān al-Sijistānī (asi 912–985) a jeho žák Abū Ḥayyān al-Tawḥīdī (asi 932–1023), ačkoli to mohlo souviset s nepřátelstvím obou těchto myslitelů k alchymii obecně. Moderní vědecká analýza má také tendenci o Geberovi a jeho spisech pochybovat: * Většina filozofické terminologie, která je používaná v jeho traktátech, byla vytvořena až kolem poloviny 9. století. * O některých [[Řecko\|řeckých]] filozofických textech citovaných v Jabirském korpusu je známo, že byly přeloženy do arabštiny až ke konci 9. století. * Významná část korpusu se navíc zabývá ranou [[Ší'itský islám\|šíitskou náboženskou]] filozofií, která je jinde doložena pouze v pramenech z konce 9. a počátku 10. století. * Některá pojednání vykazují jasné známky několikerého redigování a přepisování. * V každém případě je jasné, že Geberovo jméno bylo používáno jako pseudonym jedním nebo více anonymními šíitskými alchymisty píšícími koncem 9. a počátkem 10. století. Ti také redigovali Jabirský korpus do podoby, jak ho známe dnes. * Navzdory nejasnostem není vyloučeno, že některé z těchto spisů, ve své nejranější podobě, byly napsány skutečným Geberem. * Výsledkem pochybností a bádání je, že Jabirský korpus je datován do let 850–950. == Související články == * [[Alchymie]] * [[Alchymista]] * [[Pralátka]] * [[Kámen mudrců]] * [[Opus magnum]] ▲== Odkazy == === Reference === <references />{{Překlad\|jazyk=de\|článek=Dschābir ibn Hayyān\|revize=231573092\|jazyk2=en\|článek2=Jabir ibn Hayyan\|revize2=1141761357}} ~~{{Překlad\|en\|Jābir ibn Hayyān\|336293049}}<references />~~ === Literatura === * KARPENKO, Vladimír. ''Alchymie: nauka mezi snem a skutečností.'' Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 521 s. {{ISBN\|978-80-200-1491-7}}. [Kapitola „Tajemný Džábir" je na str. 133 ad.] * KARPENKO, Vladimír. ''Alchymie: svět pohádek a legend.'' Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 389 s. {{ISBN\|978-80-200-1579-2}}. [O Džábirovi viz str. 176–191.] ▲=== Externí odkazy === ~~{{Pahýl}}~~ {{Commonscat}}{{Autoritní data}} {{Portály\|Lidé\|Írán}}

Geber: Porovnání verzí