DeLorean DMC-12: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: reference vyjmuty z nadpisů; kosmetické úpravy
typo, trochu cs
Řádek 4:
| obrázek = Back left.JPG
| popisek = DeLorean DMC-12
| výrobce = [["DeLorean Motor Cars Ltd."]] pro [[DeLorean Motor Company]]
| kusů = 8 975 kusů<ref>http://www.citizenkidd.com/dmc/pages/vin.aspx</ref>
| roky = [[1981]]–[[1982]]<ref>http://www.citizenkidd.com/dmc/pages/vin.aspx</ref>
| výrobní místa = [[Dunmurry]], [[Severní Irsko]],<br [[/>{{Vlajka a název|Spojené království]]}}
| facelift =
| koncern = De Lorean Motors Holding Company
Řádek 44:
| počet stupňů = 5 nebo 3 (automat)
}}
'''[[DeLorean]] DMC-12''' je [[sportovní vůz]], který vyráběla společnost DeLorean Motor Cars Ltd. pro [[DeLorean Motor Company]] mezi lety [[1981]] a [[1982]]<ref name="DSSI1122">John Lamm (2003). ''DeLorean Stainless Steel Illusion'', p. 112.</ref> (v říjnu téhož roku společnost vyhlásila [[bankrot]]).
 
== Popis a konstrukce vozu ==
'''DMC-12''' je znám pod názvem '''DeLorean''', protože je to jediný model, který firma DMC kdy vyrobila a uvedla do prodeje na americkém trhu. Mezi jeho charakteristické prvky patří [[ocel]]ově šedý povrch karoserie z nelakovaného [[Korozivzdorná ocel|nerezového]] plechu či dveře vyklápějící se nahoru. Karoserii tvoří dvoudílný [[sklolaminát]]ový ponton s nerezovými panely na povrchu. Podvozek je rámový dvojypsilonového formátu odvozený od [[Lotus Esprit|Lotusu Esprit]]. Zadní nápravu pohání atmosférický šestiválec [[PRV motor|PRV]] o objemu 2,85l85 l a výkonu 97kW97 kW s automatickou nebo manuální převodovkou. V nabídce byl nejprve černý interiér, později doplněný o šedou variantu. Do prodeje se dostaly i dva vozy s hnědým interiérem, oba z trojice vozů s pozlacenou karoserií 24 karátovým zlatem. Třetí pozlacený vůz měl černý interiér. Ke konci výroby vznikly dva zkušební exempláře s modrým a burgundy interiérem.<ref name="deloreanmuseumhistory2" />. Mezi unikátní technická řešení patří použití torzních tyčí vyráběných kryogenním procesem, které zajišťují podporu otvírání křídlových dveří, na svou dobu neobvyklá, plastová, palivová nádrž nebo větší zadní kola ve srovnání s předními (to jako důsledek 35%-65% poměru váhy mezi přední a zadní nápravou).<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = manager)
| jméno = Sutton, Nick (Industrial procurement
Řádek 58:
 
== Výroba ==
Výroba probíhala v [[Dunmurry]] v Belfastu v [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Stavbu továrny financovala britská vláda, která potřebovala vyřešit vysokou nezaměstnanost v konfliktem ovládaném Belfastu. Výstavba na zelené louce začala ve stejný okamžik, jako vývoj vozu a trvala necelé dva roky. Výrobní proces byl unikátní i na dnešní dobu. Továrna postrádala klasickou svařovnu a lakovnu a zahrnovala pouze [[:en:Vacuum_assisted_resin_transfer_molding|VARI]] technologii výroby plastových pontonů a nemodernějšínejmodernější montážní linku na bázi autonomních skidů a samostatných linek podvozku a dveří. Nerezové panely, rámy podvozku a pohonná jednotka, stejně jako ostatní díly, byly zajišťovány dodavateli.<ref name=":0" />
 
== Historie ==
Společnost DMC založil [[John Zachary De LoreanDeLorean]], bývalý viceprezident [[General Motors|GM]], motivovaný vizí bezpečného sportovního etického vozu, úsporného, který nepodlehne korozi. Vzhled navrhl [[Giorgetto Giugiaro]], zakladatel designérské společnosti Italdesign, dnes vedené jeho syny. První [[prototyp]] vozu byl dokončen v roce [[1976]];<ref name="deloreanmuseumhistory2">[https://web.archive.org/web/20151006112343/http://www.deloreanmuseum.org/car.html The Car: History]. ''www.deloreanmuseum.org''.</ref>; vývoj byl zadán na podzim 1978 firmě [[Lotus]]. Při vývoji vozu byl vyžitvyužit proces, dnes známý jako souběžné inženýrství. Finální designový model (zásadně konstrukčně odlišný od prototypu) byl odsouhlasen na jaře 1979. Na podzim 1979<ref name="deloreanmuseumhistory2" /> byl vyroben americkou firmou Visioneering předprodukční vůz pro prezentační účely, předsériová výroba začala na podzim 1980 v již nově postavených halách. První sériový vůz sjel z linky 21.1. ledna [[1981]].<ref name="deloreanmuseumhistory2" />. V prosinci 1981 se dostala denní výroba na maximálních 80 vozů, ale zdaleka se nenaplnil původní předpoklad roční výroby ve výši 30 tisíc kusů. Výroba byla zastavena v březnu 1982, krátce poté, co se společnost dostala pod nucenou správu, ale poslední vozy, označené jako modelový rok 1983, byly dokončeny koncem roku 1982 firmou Consolidated International, která zakoupila majetek i práva zkrachovalé DMCL. Posledním vyrobeným vozem byl právě třetí pozlacený vůz, na který byla použita náhradní sada dílů pořízená k prvním dvěma. Během krátké výroby byly prováděny četné technické změny včetně kosmetických, jako například úprava kapoty, kol, či interiéru. Celkem sjelo z výrobní linky '''8 975''' '''DeLoreanů''' ,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Texas DeLorean Owners
| periodikum = www.citizenkidd.com
| url = http://www.citizenkidd.com/dmc/pages/vin.aspx
| datum přístupu = 2022-10-23
}}</ref>, na začátku [[21. století]] jich zůstává v provozu údajně kolem 6500.<ref>[https://eu.usatoday.com/story/money/cars/2015/12/19/delorean-book/77623204/ DeLoreans still ply the roads -- and memories]. ''USA Today''.</ref><ref name=":0" /> Výrobní haly DMCL v Belfastu dnes využívá několik firem, zkušební dráha v areálu stále existuje a je místem občasného setkávání majitelů DeLoreanů.
 
== Příčiny neúspěchu ==
Před zahájením výroby byla slibována kvalita Mercedesu, model se však potýkal s velkými kvalitativními problémy - první sériový vůz sjel z výrobní linky již po extrémně krátkých necelých dvou a půl letech vývoje. To vyžadovalo nákladné vícepráce i na vozech dopravených do USA. Odbyt zastavila tuhá zima v lednu 1982, která způsobila prudký pokles prodejů většiny amerických automobilek. Nepomohla ani cena vozu, která se vyšplhala na dvojnásobek původně zamýšlených 12 tisíc USD (odtud název DMC-12) nebo průměrný výkon motoru. Přeplňovanou verzi motoru sice pro DMC připravovala americká firma Legend, ale ta se nestihla dostat do výroby (dva původní prototypové kusy twin turbo a jeden single turbo stále existují v soukromých rukou a patří mezi sběratelsky nejhodnotnější '''DeLoreany'''). Na papíře rovněž zůstal záměr na výrobu čtyřsedadlové verze DMC-24 nebo městského nízkopodlažního autobusu DMC-80. Šanci na nalezení investora, který by firmě pomohl vyřešit problémy s cash flow, zmařilo v říjnu 1982 obvinění Johna De LoreanaDeLoreana ze zapojení do drogového byznysu, které se mu nakonec podařilo vyvrátit, ale pro firmu bylo již pozdě. Firma DMC krátce na to vyhlásila úpadek a její majetek, včetně více než jednoho a půl tisíce hotových vozů a 30. 000 sad dílů, zakoupila firma Consolidated International <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Consolidated gets DeLorean Motor Co. assets
| periodikum = UPI
Řádek 75:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-23
}}</ref> (známá nyní jako Big Lots) zabývající se mimo jiné nákupem majetku zkrachovalých firem.<ref name=":0" />
 
== Budoucnost ==
Řádek 92:
 
<gallery>
FileSoubor:Dmc de lorean 1.jpg|DeLorean zepředu
FileSoubor:De Lorean DMC-12 in Morges 2012 - Interior 3.jpg|InteriorInteriér
FileSoubor:Ca Universal DeLorean.jpg|Upravený DeLorean z filmu ''Návrat do budoucnosti''
FileSoubor:" 12 - ITALY (Milan) Electro Vehicles Europe ( EVE ) DeLorean DMC-12.JPG|Elektrický DeLorean - Milán, 2012
</gallery>