Verze z 3. 1. 2023, 13:20 editovat David V. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 143 011 editací m editace uživatele 2A00:23C7:DC8F:3901:D06C:251:CE4:2845 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Dirillo značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 1. 2023, 19:34 editovat zrušit editaci Naďa Čel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 578 editací Doplnění textu, obrázků a referenci značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Neověřeno}}~~[[Soubor:Europe-blocs-49-89x4.svg\|thumb\|Mapa Evropy z období studené války s modře označenými státy ~~tzv. západního~~Západního bloku.\|355x355pixelů]] '''Západní blok''' (zkráceně Západ) bylo během [[Studená válka\|studené války]] (1947–1991) označení pro státy vedené [[Spojené státy americké\|USA]]. Proti nim stál [[Východní blok]] (zkráceně Východ), který byl veden [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V [[Evropa\|Evropě]] byly fyzicky odděleny [[Železná opona\|železnou oponou]]. Mezi Západem a Východem vládlo neustálé napětí. Tyto dva bloky tak vytvářely nepřátelský bipolární mezinárodní systém. '''Západní blok''' (zkráceně Západ) bylo během [[Studená válka\|studené války]] označení pro státy protikladné k [[Východní blok\|Východnímu bloku]] (zkr. Východ). Součástí západního bloku byly [[Spojené státy americké]], [[Kanada]] a [[demokracie\|demokratické]] [[kapitalismus\|kapitalistické]] státy [[Evropa\|Evropy]]. Státy východního bloku byly [[socialismus\|socialistické]], vládl zde [[Totalita\|totalitní]] [[komunistický režim]]. Mezi Západem a Východem vládlo neustálé napětí. Ne všechny země ale byly v tomto boji. Třeba [[Rakousko]], [[Švýcarsko]] nebo [[Finsko]] byly ve studené válce neutrální. Zvláštní případ byla neutrální [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]], která navzdory svému režimu měla přátelské vztahy s oběma stranami (Jugoslávie pak stála u vzniku [[Hnutí nezúčastněných zemí]]). Jugoslávie byla jedinou socialistickou neutrální zemí v Evropě. Další zvláštní situace byla s [[Frankistické Španělsko\|Francovým Španělskem]], které díky svému [[fašismus\|fašismu]] (další diktátorský styl vlády) vedl [[generál Franco]] po boku demokratických zemí proti komunismu. Podobně tomu bylo i v [[Portugalsko\|Portugalsku]] ([[António de Oliveira Salazar\|Salazar]]) nebo v [[Řecko\|Řecku]], kde vládla proti komunismu [[vojenská junta]] (dříve [[Ioannis Metaxas\|Metaxas]]). Součástí Západního bloku byly hlavně členské státy NATO. Patřily sem [[Spojené státy americké]], [[Kanada]], [[Spojené království\|Velká Británie]], [[Francie]], [[Itálie]], později [[Západní Německo]] a další [[Demokracie\|demokratické]] [[Kapitalismus\|kapitalistické]] státy [[Evropa\|Evropy]]. Na území západního bloku byly státy s [[tržní ekonomika\|tržním hospodářstvím]], resp. [[kapitalismus\|kapitalismem]], tím prosperita rostla (blíže např. vývoj [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] na hlavu, popř. [[Index lidského rozvoje\|HDI]] atp.). Pro [[východní blok]] bylo charakteristické [[Plánovaná ekonomika\|plánované hospodářství]], tedy co se má vyrobit se plánovalo z centra, tím byl růst ekonomiky zpomalen.▼ Součástí Východního bloku byly [[Socialismus\|socialistické státy]], kde vládl [[Totalita\|totalitní]] [[komunistický režim]]. Patřily mezi ně podle abecedy [[Albánie]] (jen do roku 1956), [[Bulharsko]], [[Československo]], [[Maďarsko]], [[Polsko]], [[Rumunsko]], [[Sovětský svaz]] a [[Německá demokratická republika\|Východní Německo]]. Po [[Druhá světová válka\|2. světové válce]] byla v [[Evropa\|Evropě]] poskytována pomoc [[Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu\|UNRRA]], později na toto navázal [[Marshallův plán]], ten byl nicméně následně [[Východní blok\|Východním blokem]] odmítnut a tak se fakticky jeho působnost omezovala jen na země západní Evropy. Ve studené válce byly neutrální [[Rakousko]], [[Švýcarsko]] nebo [[Finsko]]. Po boku demokratických zemí proti komunismu stálo [[Frankistické Španělsko]] díky nastolení diktátorského [[Fašismus\|fašistickému režimu]], který vedl [[generál Franco]]. Podobně tomu bylo i v [[Portugalsko\|Portugalsku]] ([[António de Oliveira Salazar\|Salazar]]) nebo v [[Řecko\|Řecku]], kde vládla [[vojenská junta]] (dříve [[Ioannis Metaxas\|Metaxas]]). ▲Na území ~~západního~~Západního bloku byly státy s [[~~tržní~~Tržní ekonomika\|tržním hospodářstvím]], ~~resp.~~respektive [[~~kapitalismus~~Kapitalismus\|kapitalismem]], tím jejich prosperita rostla (blíže ~~např.~~například vývoj [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] na hlavu, ~~popř.~~nebo [[Index lidského rozvoje\|HDI]] ~~atp.~~). Pro ~~[[východní~~Východní blok]] bylo charakteristické [[Plánovaná ekonomika\|plánované hospodářství]], ~~tedy~~neboť coveškerá sevýroba mábyla ~~vyrobit se plánovalo~~plánován z centra,. ~~tím~~Tím byl růst ekonomiky značně zpomalen. == Název a význam == [[Soubor:Cold_War_alliances_mid-1975.png\|náhled\|270x270pixelů\|Tři světy studené války 1. svět: Západní blok vedený Spojenými státy a jejich spojenci 2. svět: Východní blok vedený Sovětským svazem, Čínou a jejich spojenci 3. svět: Nezúčastněné a neutrální země]] Termíny Západní a Východní blok byly používány k označení ideologických nepřátel. V terminologii používané komunisty to byly dva nesmiřitelné tábory: kapitalistický (imperialistický) a socialistický (komunistický). Země Západu se samy o sobě nenazývaly blokem, ale spíše západní kulturou nebo západním či svobodným světem. Naopak termín Východní blok byl hojně používán a měl mnoho příbuzných názvů: socialistický blok, komunistický blok, sovětský blok nebo bratrské země. Rozdíl mezi Západem a Východem spočíval především v řízení hospodářství, v rozmanitosti sociálních norem, etických a estetických pravidel, ale také v konvencích, vztahu k náboženství a víře. Tato dvě uskupení států nebyla zpočátku číslována, ale řada dalších států nemohla být zařazena ani do jedné skupiny. Například [[Rozvojová země\|rozvojové země]] se tak nazývaly [[třetí svět]], a proto se začalo říkat Západnímu bloku [[první svět]] a Východnímu [[druhý svět]]. == Studená válka == [[Soubor:Iron_Curtain_map.svg\|náhled\|276x276pixelů\|Železná opona, červeně východní blok, modře západní blok, zeleně Jugoslávie a šedě neutrální země]] Studená válka probíhala zhruba v letech [[1947]]–[[1991]]. Nazýval se tak stav politického a vojenského napětí mezi [[Komunistický režim\|komunistickými státy]] ([[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]], jeho [[Satelitní stát\|satelitními státy]] a spojenci) a [[Západní svět\|západním světem]] (zejména [[Spojené státy americké\|Spojenými státy americkými]] a spojenci), které byly odděleny [[Železná opona\|železnou oponou]]. Střet mezi Východem a Západem byl interpretován jako [[Ideologie\|ideologický]] zápas. Západní státy se obávaly, že se [[Josif Vissarionovič Stalin\|Stalin]] nespokojí s kontrolou sousedních států, ale bude se snažit šířit svoji ideologii a vliv i na další území. Spojené státy a západní Evropa tak začaly uplatňovat politiku zadržování [[Komunismus\|komunismu]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = DURMAN \| jméno = Karel \| titul = Popely ještě žhavé: velká politika 1938-1991. Díl.1. Světová válka a nukleární mír 1938-1964. \| vydání = 1 \| vydavatel = Karolinum \| místo = Praha \| rok vydání = 2004 \| počet stran = 604 \| isbn = ISBN 80-246-0697-6 }}</ref> Jednou z cest jak tuto strategii naplnit bylo založení [[Severoatlantická aliance]] (North Atlantic Treaty Organization ''-'' NATO) v roce 1949 podpisem [[Severoatlantická smlouva\|Severoatlantické smlouvy]]. Reakcí na zřízení [[Západoevropská unie\|Západoevropské unie]] a [[Pařížské dohody (1973)\|Pařížské dohody]] umožňující v roce 1954 vstup [[Západní Německo\|Západního Německa]] do NATO bylo v roce 1955 založení vojenské organizace východního bloku [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]]. Další cestou byla obnova hospodářské životaschopnosti Evropy a její integrace do těsnějšího ekonomického a vojenského seskupení. Z tohoto důvodu šestnáct západoevropských států založilo Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci (Organisation for European Economic Cooperation - [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj\|OEEC]]). Jejím prvním úkolem bylo rozdělovat prostředky plynoucí z [[Marshallův plán\|Marshallova plánu]]. == Marshallův plán == [[Soubor:Marshall Plan.png\|náhled\|288x288pixelů\|Marshallův plán. Červené sloupce ukazují relativní míru obdržené pomoci.]] [[Evropa]] byla po válce ekonomicky zničena a potřebovala prostředky k hospodářské obnově. Pomoc přišla v podobě Marshallova plánu. V červnu 1947 jej vyhlásil americký ministr zahraničních věcí [[George Catlett Marshall\|George C. Marshall]]. Pochopil, že se evropské země nacházejí na pokraji ekonomického rozvratu, což by mohlo vést k levicovým a prokomunistickým náladám. K účasti vyzval všechny evropské země bez výjimky, včetně Sovětského svazu. O návrhu proběhla jednání mezi SSSR (ministr zahraničí [[Vjačeslav Michajlovič Molotov]]), Velkou Británií ([[Ernest Bevin]]) a Francií ([[Georges Bidault\|Georges Bidault)]]. Na pokyn z [[Moskva\|Moskvy]] však Molotov přerušil jednání pod záminkou, že Marshallův plán znamená omezení suverenity evropských zemí a jejich ekonomické nezávislosti. Konference byla proto přerušena. Marshallův plán tak přijaly jenom země západní Evropy. Marshallův plán v podstatě zahrnoval pomoc ve formě darů, které tvořilo převážně americké zboží a vybavení. Do ukončení plánu v roce 1952 bylo přerozděleno 17 miliard dolarů, přičemž nejvyšší částka byla poskytnuta Velké Británii. Evropa obnovila svůj výrobní potenciál a téměř dosáhla svého předválečného postavení v mezinárodním obchodu během čtyř let. == Bipolární svět a jeho zánik == Mezi Západem a Východem probíhala konfrontace v [[Politická ideologie\|politice]], [[Ekonomie\|ekonomii]], [[Ideologie\|ideologii]], [[Kultura\|kultuře]], [[Věda\|vědě]], [[Sport\|sportu]] a mezilidských vztazích. Nejvýrazněji se projevovala v boji o sféry vlivu. Síly byly poměřovány v mnoha zástupných válkách a ozbrojených konfliktech v rozvojových zemích (například [[Korea]], [[Vietnam]], [[Angola]], [[Afghánistán]]). Závody ve zbrojení probíhaly nejenom v [[Konvenční zbraň\|konvenčních zbraních]], ale i v [[Jaderná zbraň\|jaderných]]. To vedlo k rovnováze založené na strachu ze vzájemného zničení. Proto po čase začala jednání o omezení a snížení počtu strategických jaderných zbraní. Soutěž ve vědecko-technickém pokroku byla zaměřena hlavně na kosmický výzkum, do kterého byly investovány rozsáhlé materiální, finanční a lidské zdroje. V krátké době to přineslo významné vědecké a technické vynálezy (například [[Balistická raketa\|balistické rakety]] nebo [[špionážní družice]]). Zaostávání hospodářství ve Východním bloku vedlo k jeho rozpadu, který nastal v roce 1989. Znamenal rozpad [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], [[Rada vzájemné hospodářské pomoci\|RVHP]] a Sovětského svazu (1991). To vedlo k zániku bipolárního světa a novým vztahům mezi Západem a Východem.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = VYKOUKAL, Jiří; BOHUSLAV LITERA, Miroslav Tejchman \| jméno = Jiří \| příjmení2 = Litera Bohuslav \| jméno2 = Tejchman Miroslav \| titul = Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989 \| vydání = 1 \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok vydání = 2000 \| počet stran = 860 \| isbn = ISBN 80-85983-82-6 }}</ref> == Reference == {{Překlad\|jazyk=de\|článek=Westmächte\|revize=221422958\|jazyk2=en\|článek2=Western Bloc\|revize2=1133398472}} == Odkazy == Řádek 13 ⟶ 75: * [[Severoatlantická aliance]] * [[Západní svět]] ~~{{pahýl}}~~ [[Kategorie:Studená válka]]

Západní blok: Porovnání verzí