Naděje (přírodní památka): Porovnání verzí

'''Přírodní památka Ledová jeskyně Naděje''' je puklinová pseudokrasová [[jeskyně]] v suťovém poli na severní návětrné straně [[Suchý vrch (641 m)|Suchého vrchu]] v [[CHKO Lužické hory]] na severu [[Česká republika|České republiky]]. Vchod jeskyně je v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 580 m mezi velkými skalními bloky. Vlastní jeskyně je 30 metrů dlouhá puklina orientovaná ve směru východ–západ. Vchod je umístěn v polovině jeskyně, asi šest metrů vysoko nad jejím dnem. V prostorách jeskyně se celoročně hromadí chladný vzduch, který umožňuje tvorbu a přetrvání ledové výzdoby. Nejrozsáhlejší je na jaře v době tání sněhu, kdy puklinami proniká nejvíce povrchové vody a vzduch v jeskyni je dostatečně chladný. Na podzim je v nejnižších polohách jeskyně již většinou jen podlahový led.

Jeskyně je významným sociálním místem pro některé druhy [[netopýři|netopýrů]]. Na podzim, po rozpadu kolonií, seznamují samice mláďata s okolními přechodnými úkryty a vhodnými zimovišti. V jeskyni je hojně zastoupen [[netopýr velkouchý]], který je vázán na okolní [[buk (rod)|bukové]] lesy[[les]]y. Byl zaznamenán i výskyt [[netopýr velký|netopýra velkého]], [[netopýr severní|netopýra severního]], [[netopýr vousatý|netopýra vousatého]] a [[netopýr řasnatý|netopýra řasnatého]].

Jeskyně Naděje byla dlouhá léta zdrojem ledu[[led]]u. Turistům ji zpřístupnil v sedmdesátých letech [[19. století|19. století]] Německý horský spolek ze [[Cvikov]]a. Její vchod do konce 19. století chránily mříže. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se stala volné přístupnou. Odlamování krápníků a zakládání ohňů mělo za následek poškozování ledové výzdoby. Od roku [[1980]] je proto uzavřena, aby se zabránilo dalšímu poškozování jeskyně.