Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000: Porovnání verzí

'''Změna volebního systému 2000'''. Diskuze o volebním systému ožily na území [[Čechy|Čech]], [[Morava (země)|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] po volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] 1996 a 1998, kdy volby nevedly k jednoznačnému sestavení většinové vlády ze stran, které by měly blízký volební program, což je podmínkou stability vlády. Výsledkem bylo rozhodnutí největších politických stran [[Česká strana sociálně demokratická|České strany sociálně demokratické]] (ČSSD) a [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] (ODS) v [[opoziční smlouva|opoziční smlouvě]] z r. 1998 změnit volební systém. Základním politickým zadáním byla možnost vytvoření většinové vlády z jedné velké (ČSSD, ODS) a jedné malé strany ([[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]] či [[Unie svobody]]) na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 1998 s přihlédnutím k výsledkům voleb 1996. Pro konkrétní přípravu byla vytvořena mezistranická komise, kde se za ČSSD zúčastnil poslanec [[Zdeněk Koudelka]], senátor a místopředseda vlády [[Pavel Rychetský]], poslanec a místopředseda ČSSD [[Zdeněk Škromach]], poslanec a první místopředseda vlády i ČSSD [[Vladimír Špidla]] a za ODS poslanec a místopředseda ODS [[Miroslav Beneš]], předsedkyně Senátu a místopředsedkyně ODS [[Libuše Benešová]], poslanec [[Martin Kocourek]] a senátor [[Milan Kondr]], tato komise pro konkrétní předložení návrhu vytvořila pracovní dvojici ve složení [[Zdeněk Koudelka]] a [[Martin Kocourek]]. Výsledek jednání byl obsažen v dohodě o základních parametrech změny volebního systému mezi ČSSD a ODS z 26. 1. 2000 ('''toleranční patent''').▼

Při úvahách o změně volebního systému padly i radikální návrhy ODS na zavedení většinového systému voleb do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] či ponechání poměrného, ale snížení počtu poslanců, neboť menší počet rozdělovaných mandátů zvláště při malých volebních obvodech vede k posílení velkých a oslabení malých stran. Oba návrhy však vyžadovaly ústavní změnu, proto byly opuštěny pro svoji obtížnou politickou průchodnost ústavní většinou v Parlamentu. Poměrně rychle bylo přistoupeno k rozhodnutí opustit dvouskrutiniový systém '''Hagenbach-Bishoff''' a přejít k systému volebního dělitele, který nepotřebuje druhé volební skrutinium a tak jsou všechny mandáty přidělovány poslancům přímo na základě výsledků voleb s přihlédnutím k jejich postavení na volební kandidátce nebo k počtu získaných preferenčních hlasů a odpadne přidělování mandátů ve druhém skrutiniu stranickými centrálami. Z jednotlivých typů volebního dělitele pak byly diskutovány zvláště ďHondt navrhovaný ČSSD a Imperiali navrhovaný ODS, které se liší v prvním čísle volebního dělitele ('''ďHondt''' 1; 2, 3…, '''Imperiali''' 2; 3; 4…). ďHondt méně preferuje větší politické strany než Imperiali, nesplňoval však základní politické zadání vytvoření většinové koalice z jedné velké a jedné malé strany ve volbách 1996 a 98. V rámci diskuzí pak odborná komise dospěla ke kompromisu navrženému [[Zdeněk Koudelka|Zdeňkem Koudelkou]], kdy řada dělitelů začínala číslem 1,4 (diskutováno i 1,5 a druhá odmocnina ze 2, což je 1,414213562373) a následně pokračovala již celými čísly 2, 3, 4… V závěru jednání bylo přistoupeno na to, že prvním dělitelem bude číslo 1,42 jako nahoru zaokrouhlená odmocnina ze dvou. Tento kompromis byl označen nejprve jako '''volební dělitel Koudelka''' a v tolerančních dohodách jako '''vyrovnávací ďHondt'''. O novém volebním děliteli bylo rozhodnuto, že bude použit nejen při volbách Poslanecké sněmovny, ale též při volbách zastupitelstev krajů a obcí. Přičemž ODS navrhovala i při volbách krajských zastupitelstev volit ve volebních obvodech stanovených pro volbu Poslanecké sněmovny. ČSSD tento požadavek ODS odmítla z důvodu razantního odporu lidovců (KDU-ČSL) a Unie svobody (US), jejichž hlasy byly důležité pro prosazení zákonů o zřízení krajů v Parlamentu. Do krajů tedy bude voleno v jednom volebním obvodě totožným s příslušným územím kraje. Naopak bylo dosaženo dohody, že při volbách komunálních budou vytvářeny volební obvody v obcích, kde se volí víc jak 15 zastupitelů.▼

Při rozdělení státu do volebních obvodů (volebních krajů) je nutné brát ohled, aby neklesl počet přidělovaných mandátů i v nejmenších volebních obvodech pod určitou hranici. Vzhledem k tomu, že čl. 18 ods. 1 Ústavy č. 1/1993 Sb. stanoví volby do Poslanecké sněmovny na základě zásady poměrného zastoupení bylo nutné tento ústavní příkaz respektovat. V krajním případě při jednomandátových obvodech se každý poměrný volební systém chová jako většinový jednokolový. Zásada poměrnosti zastoupení není realizována ani při dvoumandátových obvodech. Poměrné zastoupení je fakticky realizováno až při 4 mandátovém volebním obvodu. V žádném nově ustaveném volebním kraji by se tedy neměly rozdělovat méně než 4 mandáty, což návrh ČSSD a ODS zavádějící 35 volebních obvodů též respektuje. Samotný nový způsob volebního dělitele Koudelka je v rámci poměrného systému, jelikož jde o kompromis mezi d´Hondtem a Imperialim, přičemž oba tyto volební dělitelé jsou běžně v literatuře řazeny mezi typy poměrného volebního systému.▼