Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy |
m + Kategorie:Volby v Česku ; pryč Kategorie:Politický systém ČR; rozčlenění, drobnosti, další úpravy by to smeslo |
||
Řádek 1:
'''Změna volebního systému v roce 2000''' byla v [[Česko|Česku]] uzákoněna na základě předchozích dohod mezi ODS a ČSSD, k nimž dal podnět politický vývoj po tzv. [[Sarajevský atentát|Sarajevském atentátu]] v roce [[1997]] a následných předčasných voleb; účelem bylo, posílit stabilitu a eliminovat vliv malých stran.
'''Změna volebního systému 2000'''. Diskuze o volebním systému ožily na území [[Čechy|Čech]], [[Morava (země)|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] po volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] 1996 a 1998, kdy volby nevedly k jednoznačnému sestavení většinové vlády ze stran, které by měly blízký volební program, což je podmínkou stability vlády. Výsledkem bylo rozhodnutí největších politických stran [[Česká strana sociálně demokratická|České strany sociálně demokratické]] (ČSSD) a [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] (ODS) v [[opoziční smlouva|opoziční smlouvě]] z r. 1998 změnit volební systém. Základním politickým zadáním byla možnost vytvoření většinové vlády z jedné velké (ČSSD, ODS) a jedné malé strany ([[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]] či [[Unie svobody]]) na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 1998 s přihlédnutím k výsledkům voleb 1996. Pro konkrétní přípravu byla vytvořena mezistranická komise, kde se za ČSSD zúčastnil poslanec [[Zdeněk Koudelka]], senátor a místopředseda vlády [[Pavel Rychetský]], poslanec a místopředseda ČSSD [[Zdeněk Škromach]], poslanec a první místopředseda vlády i ČSSD [[Vladimír Špidla]] a za ODS poslanec a místopředseda ODS [[Miroslav Beneš]], předsedkyně Senátu a místopředsedkyně ODS [[Libuše Benešová]], poslanec [[Martin Kocourek]] a senátor [[Milan Kondr]], tato komise pro konkrétní předložení návrhu vytvořila pracovní dvojici ve složení [[Zdeněk Koudelka]] a [[Martin Kocourek]]. Výsledek jednání byl obsažen v dohodě o základních parametrech změny volebního systému mezi ČSSD a ODS z 26. 1. 2000 ('''toleranční patent''').▼
== Účel změny volebního systému ==
Při úvahách o změně volebního systému padly i radikální návrhy ODS na zavedení většinového systému voleb do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] či ponechání poměrného, ale snížení počtu poslanců, neboť menší počet rozdělovaných mandátů zvláště při malých volebních obvodech vede k posílení velkých a oslabení malých stran. Oba návrhy však vyžadovaly ústavní změnu, proto byly opuštěny pro svoji obtížnou politickou průchodnost ústavní většinou v Parlamentu. Poměrně rychle bylo přistoupeno k rozhodnutí opustit dvouskrutiniový systém '''Hagenbach-Bishoff''' a přejít k systému volebního dělitele, který nepotřebuje druhé volební skrutinium a tak jsou všechny mandáty přidělovány poslancům přímo na základě výsledků voleb s přihlédnutím k jejich postavení na volební kandidátce nebo k počtu získaných preferenčních hlasů a odpadne přidělování mandátů ve druhém skrutiniu stranickými centrálami. Z jednotlivých typů volebního dělitele pak byly diskutovány zvláště ďHondt navrhovaný ČSSD a Imperiali navrhovaný ODS, které se liší v prvním čísle volebního dělitele ('''ďHondt''' 1; 2, 3…, '''Imperiali''' 2; 3; 4…). ďHondt méně preferuje větší politické strany než Imperiali, nesplňoval však základní politické zadání vytvoření většinové koalice z jedné velké a jedné malé strany ve volbách 1996 a 98. V rámci diskuzí pak odborná komise dospěla ke kompromisu navrženému [[Zdeněk Koudelka|Zdeňkem Koudelkou]], kdy řada dělitelů začínala číslem 1,4 (diskutováno i 1,5 a druhá odmocnina ze 2, což je 1,414213562373) a následně pokračovala již celými čísly 2, 3, 4… V závěru jednání bylo přistoupeno na to, že prvním dělitelem bude číslo 1,42 jako nahoru zaokrouhlená odmocnina ze dvou. Tento kompromis byl označen nejprve jako '''volební dělitel Koudelka''' a v tolerančních dohodách jako '''vyrovnávací ďHondt'''. O novém volebním děliteli bylo rozhodnuto, že bude použit nejen při volbách Poslanecké sněmovny, ale též při volbách zastupitelstev krajů a obcí. Přičemž ODS navrhovala i při volbách krajských zastupitelstev volit ve volebních obvodech stanovených pro volbu Poslanecké sněmovny. ČSSD tento požadavek ODS odmítla z důvodu razantního odporu lidovců (KDU-ČSL) a Unie svobody (US), jejichž hlasy byly důležité pro prosazení zákonů o zřízení krajů v Parlamentu. Do krajů tedy bude voleno v jednom volebním obvodě totožným s příslušným územím kraje. Naopak bylo dosaženo dohody, že při volbách komunálních budou vytvářeny volební obvody v obcích, kde se volí víc jak 15 zastupitelů.▼
▲
Při rozdělení státu do volebních obvodů (volebních krajů) je nutné brát ohled, aby neklesl počet přidělovaných mandátů i v nejmenších volebních obvodech pod určitou hranici. Vzhledem k tomu, že čl. 18 ods. 1 Ústavy č. 1/1993 Sb. stanoví volby do Poslanecké sněmovny na základě zásady poměrného zastoupení bylo nutné tento ústavní příkaz respektovat. V krajním případě při jednomandátových obvodech se každý poměrný volební systém chová jako většinový jednokolový. Zásada poměrnosti zastoupení není realizována ani při dvoumandátových obvodech. Poměrné zastoupení je fakticky realizováno až při 4 mandátovém volebním obvodu. V žádném nově ustaveném volebním kraji by se tedy neměly rozdělovat méně než 4 mandáty, což návrh ČSSD a ODS zavádějící 35 volebních obvodů též respektuje. Samotný nový způsob volebního dělitele Koudelka je v rámci poměrného systému, jelikož jde o kompromis mezi d´Hondtem a Imperialim, přičemž oba tyto volební dělitelé jsou běžně v literatuře řazeny mezi typy poměrného volebního systému.▼
== Mezistranická komise ==
Pro konkrétní přípravu byla vytvořena mezistranická komise, kde se za ČSSD zúčastnil poslanec [[Zdeněk Koudelka]], senátor a místopředseda vlády [[Pavel Rychetský]], poslanec a místopředseda ČSSD [[Zdeněk Škromach]], poslanec a první místopředseda vlády i ČSSD [[Vladimír Špidla]] a za ODS poslanec a místopředseda ODS [[Miroslav Beneš]], předsedkyně Senátu a místopředsedkyně ODS [[Libuše Benešová]], poslanec [[Martin Kocourek]] a senátor [[Milan Kondr]], tato komise pro konkrétní předložení návrhu vytvořila pracovní dvojici ve složení [[Zdeněk Koudelka]] a [[Martin Kocourek]]. Výsledek jednání byl obsažen v dohodě o základních parametrech změny volebního systému mezi ČSSD a ODS z 26. 1. 2000 ('''toleranční patent''').
== Jednotlivé návrhy a varianty, výsledek ==
▲Při úvahách o změně volebního systému padly i radikální návrhy ODS na zavedení většinového systému voleb do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] či ponechání poměrného, ale snížení počtu poslanců, neboť menší počet rozdělovaných mandátů zvláště při malých volebních obvodech vede k posílení velkých a oslabení malých stran. Oba návrhy však vyžadovaly ústavní změnu, proto byly opuštěny pro svoji obtížnou politickou průchodnost ústavní většinou v Parlamentu. Poměrně rychle bylo přistoupeno k rozhodnutí opustit dvouskrutiniový systém '''Hagenbach-Bishoff''' a přejít k systému volebního dělitele, který nepotřebuje druhé volební skrutinium a tak jsou všechny mandáty přidělovány poslancům přímo na základě výsledků voleb s přihlédnutím k jejich postavení na volební kandidátce nebo k počtu získaných preferenčních hlasů a odpadne přidělování mandátů ve druhém skrutiniu stranickými centrálami. Z jednotlivých typů volebního dělitele pak byly diskutovány zvláště ďHondt navrhovaný ČSSD a Imperiali navrhovaný ODS, které se liší v prvním čísle volebního dělitele ('''ďHondt''' 1; 2, 3…, '''Imperiali''' 2; 3; 4…). ďHondt méně preferuje větší politické strany než Imperiali, nesplňoval však základní politické zadání vytvoření většinové koalice z jedné velké a jedné malé strany ve volbách 1996 a 98. V rámci diskuzí pak odborná komise dospěla ke kompromisu navrženému [[Zdeněk Koudelka|Zdeňkem Koudelkou]], kdy řada dělitelů začínala číslem 1,4 (diskutováno i 1,5 a druhá odmocnina ze 2, což je 1,414213562373) a následně pokračovala již celými čísly 2, 3, 4… V závěru jednání bylo přistoupeno na to, že prvním dělitelem bude číslo 1,42 jako nahoru zaokrouhlená odmocnina ze dvou. Tento kompromis byl označen nejprve jako '''volební dělitel Koudelka''' a v tolerančních dohodách jako '''vyrovnávací ďHondt'''. O novém volebním děliteli bylo rozhodnuto, že bude použit nejen při volbách Poslanecké sněmovny, ale též při volbách zastupitelstev krajů a obcí. Přičemž ODS navrhovala i při volbách krajských zastupitelstev volit ve volebních obvodech stanovených pro volbu Poslanecké sněmovny. ČSSD tento požadavek ODS odmítla z důvodu razantního odporu lidovců (KDU-ČSL) a Unie svobody (US), jejichž hlasy byly důležité pro prosazení zákonů o zřízení krajů v Parlamentu. Do krajů by tedy
▲Při rozdělení státu do volebních obvodů (volebních krajů) je nutné brát ohled na to, aby neklesl počet přidělovaných mandátů
Nový volební systém již svou podstatou znevýhodňoval malé strany, nicméně zůstala zachována 5% uzavírací klauzule pro vstup do Poslanecké sněmovny zjišťována v celostátním měřítku. Toto ustanovení mělo zabránit vstupu celostátně malých stran, ale regionálně silných, které by mohly v jednom či několika malých volebních obvodech získat potřebnou většinu pro zisk mandátu.
Řádek 20 ⟶ 30:
*[http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=154 Centrum pro ekonomiku a politiku]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Volební systémy]]
|