Vladimir Džanibekov: Porovnání verzí

Přidáno 40 bajtů ,  před 12 lety
m
drobné wikiúpravy
m (→‎Lety do vesmíru: Úpravy odkazů)
m (drobné wikiúpravy)
'''Vladimir Alexandrovič Džanibekov''', rusky {{ vjazyce2|ru|Джанибеков, Владимир Александрович }}, vlastním jménem Vladimir Alexandrovič Krysin (*[[13. květen|13. května]] [[1942]] vesnice Iskandar v Taškentské oblasti, [[Uzbecká SSR|Uzbecké SSR]], nyní Uzbekistan) - byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[kosmonaut]].
 
==Život==
Ve svých 11 letech začal navštěvovat Suvorovské učiliště. Díky výtečnému vysvědčení se dostal na státní universitu v [[Leningrad]]ě, dnešním [[Petrohrad]]ě. Doufal, že bude moci skloubit studium s létáním. Časem se rozhodl universitu opustit, přešel na letecké učiliště a věnoval se naplno své hlavní zálibě, létání. Po čase se stal leteckým instruktorem. Poté jej získal kosmonaut [[German Titov]] pro absolvování náročné lékařské prohlídky a vstupu do [[Hvězdné městečko|Hvězdného městečka]]. V roce 1970 vstoupil do Komunistické strany. Byl zařazen do záložní posádky sovětsko-amerického letu o poté do skupiny určené k programu Sojuz - [[Saljut]]. Získal hodnost kapitána. Do vesmíru se dostal z [[kosmodrom]]u [[Bajkonur]] dvakrát, v roce 1978 se Sojuzem 27 společně s [[Makarov]]em, kdy pracovali na stanici [[Saljut 6]] a po šesti dnech v pořádku přistáli. Podruhé letěl roku 1981 na palubě Sojuzu 39 společně s kosmonautem [[Gurragčá]] z [[Mongolsko|Mongolska]], opět na Saljut 6, bylo to 8 dní ve vesmíru, i tentokrát přistání v pořádku. Už rok poté letěl potřetí v lodi Sojuz T6 na novou stanici [[Soljut T7]]. Na této stanici to byla první pilotovaná posádka. I tento let byl téměž osmidenní. Na stejnou orbitální stanici se dostal o další dva roky později s lodí Sojuz T12. Naposledy vzlétl v roce 1985 ke svému pátému letu, cíl opět stanice Soljut T7, kosmická loď Sojuz T13, ovšem tentokrát to byl pobyt dlouhodobý na 113 dní. Ve vesmíru tedy tento 86 kosmonaut [[Země]] v pořadí strávil 145 dní. Dosáhl později hodnosti generálmajora a v roce 1990 se stal velitelem Hvězdného městečka. Dne 6.listopadu 1993 byl členem posádky balonu, která se chtěla v [[USA]] zúčastnit pokusu o první oblet Země. Pokus se nezdařil. V roce 2005 se v Londýně[[Londýn]]ě zúčastnil prestižní autogramiády společně s řadou dalších kosmonautů a hvězdami filmů.