Verze z 11. 1. 2008, 05:11 editovat Nolanus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 17 047 editací m + {{NK ČR\|jk01061259}}; univer*ita > univerzita ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 2. 2008, 17:54 editovat zrušit editaci Táborák (diskuse \| příspěvky) 1 233 editací m drobné rozšíření textu, + odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Martin Kolář''' ([[18. červen\|18. června]] [[1836]] [[Švihov]] – [[15. květen\|15. května]] [[1898]] [[Tábor]]) byl český gymnaziální profesor, [[historie\|historik]] a [[heraldika\|heraldik]], publicista. Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku [[1902]] [[August Sedláček]] ''[[Českomoravská heraldika\|Českomoravskou heraldiku]]'', která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [http://old.tnv.cz/index.php?clanek=613] Vycházel z informace [[František Palacký\|Františka Palackého]] a odhalil, že zmiňované Zachrášťany nedaleko [[Nový Bydžov\|Nového Bydžova]] s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves [[Chrášťany]] nedaleko Bechyně – a vrch [[Burkovák]]. Řádek 6: == Kolář a Tábor == Působil od r.roku [[1859]] jako vychovatel v zámku v [[Hroby u Tábora\|Hrobech]] u Tábora;po krátkém působení v [[Hradec Králové\|Hradci Králové]] a v [[Praha\|Praze]] přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a ~~starožitnosti,~~písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku [[1868 ]] byl městský ~~archivář~~[[archiv]]ář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s [[Václav Křížek\|Václavem Křížkem]]) kulturní a společenský život města. Například 12.2.1878 předložil návrh, aby místní ''Klub přátel věd a umění'', vedený V.Křížkem, organizoval i [[turistika\|turistické]] výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře). Je autorem rozměrnější práce : ''Husitské paměti města Tábora''; ''Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře''; práci na přípravě díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí. Řádek 13: == Pokračovatelé == {{NK ČR\|jk01061259}} '''Syn''' [[Jan Kolář]] PhDr. (1884 - 1940) byl pedagog, věnoval se historii a [[Topografie\|topografii]]. V letech 1927 - 1929 [[starosta]] Tábora, 1938-1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor [[Jihočeský historický sborník\|Jihočeského historického sborníku]]. '''Dcera''' [[Anna Císařová-Kolářová]] PhDr. (1887 - 1963) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně ([[Státní knihovně ČSR]]) v Praze. ~~Bibliografka~~[[Bibliograf]]ka a ~~editorka~~[[editor]]ka spisů [[Jan Hus\|Mistra Jana Husa]].

Martin Kolář: Porovnání verzí