Křižník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m links |
||
Řádek 6:
Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly těžké křižníky často rozhodující silou na bojišti a jejich role byla nezastupitelná. Jejich úkoly byly hodně rozmanité - sahaly od ochrany námořních konvojů, přes útočné operace a ostřelování nepřátelského [[pobřeží]] až po [[průzkum]]. Velmi aktivně křižovaly oceány ve službách všech hlavních válečných soupeřů a nesmírně se osvědčily.
Po [[první světová válka|první světové válce]] se křižníky začínají rozdělovat na - '''[[Lehký křižník|lehké křižníky]]''' a '''[[Těžký křižník|těžké křižníky]]'''. Obě nové podtřídy lodí byly z velké části definovány svojí dělovou výzbrojí, která byla přesně určena ve
Každý lehký křižník mohl být vyzbrojen děly o maximální ráži 152 mm (6 palců). Před začátkem [[druhá světová válka|druhé světové války]] došlo k úpravě na 155 mm (6,1 palců), ale mnoho lodí zůstalo u standardní ráže 152 mm. Každý těžký křižník mohl být vyzbrojen děly o maximální ráži 203 mm (8 palců). Většina tehdy moderních těžkých křižníků byla vyzbrojena 8 děly ráže 203 mm (britské křižníky třídy ''County'') nebo 9 děly ráže 203 mm (americké křižníky třídy ''Baltimore''). Většina tehdy moderních lehkých křižníků byla vyzbrojena 9 až 12 děly ráže 152 mm (americké křižníky třídy ''Cleveland'').
| |||