Polané (východní): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pracech -> pracích |
drobné (typo) |
||
Řádek 1:
'''Polané''' ([[Ukrajinština|ukr.]] Поляни, Poljany, [[Ruština|rus.]] Поляне, Poljane) tvořili mezi 6. a 9. stoletím [[Východní Slované|východoslovanský]] kmen, který obýval oba břehy<ref>podle [http://www.navychod.cz/?req=article&id=236 tohoto zdroje] pouze pravý břeh</ref> řeky [[Dněpr]] mezi městy [[Ljubeč]] a [[Rodnija]] a také přítoky Dněpru, dolní toky řek [[Ros]], [[Sula]], [[
Oblast osídlení Polanů ležela na křižovatkách území sousedních východoslovanských kmenů jako byli [[Drevljané]], [[Radimiči]], [[Dregoviči]] a [[Severjané]] a propojovala je sítí vodních cest. Přes toto území vedla severojižním směrem důležitá obchodní trasa, tzv. [[Obchodní cesta od Varjagů k Řekům|„Cesta od Varjagů k Řekům“]], která spojovala [[Baltské moře|Baltské]] a [[Černé moře]]. Využívali ji [[Varjagové]] při obchodu s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Po dlouhohou dobu obývali tato území i [[Skythové]], východní [[Gótové]] ([[Ostrogóti]]) zejména ''Danapirstadir'' (město na ''Danapiru'' - [[Dněpr]]u, po příchodu Slovanů přejmenované na [[Kyjev]]) a [[Varjagové]].
Řádek 5:
V 9. a 10. století již měli Polané dobře vyvinuté orné zemědělství, chov skotu, lovectví, rybářství, sběr medu a také řemeslnou výrobu, např. kovářství, slévačství kovů, hrnčířství, výrobu šperků atd. Tisíce předpolanských [[Kurhan|kurhanů]], které byly objeveny při archeologických pracích naznačují, že na tomto území byla vysoká hustota zalidnění. Bydleli v malých rodinách v polozakopaných zemljankách a nosili prosté šaty a jednoduché šperky. Před tím než přijali křesťanství své mrtvé spalovali a navršili přes ně násyp v podobě kurhanu.
V 9. století vládli Polanům [[Chazaři]] a Polané jim museli odvádět poplatky. Kolem roku 860 podnikli [[Varjagové]] ([[Vikingové]]) několik úspěšných válečných tažení proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]], [[
Největší města Polanů byla [[Kyjev]], [[Perejaslav-
Staré kroniky shodně uvádějí, že socioekonomické vztahy byly v obcích Polanů v porovnání se sousedními kmeny vysoce rozvinuté. Polanům se také mezi ostatními [[Východní Slované|východoslovanskými]] kmeny nejvíce připisuje místo ve staroruských bájích a jsou v nich považováni za přímé předchůdce Kyjevské Rusi s největším podílem na vzniku ruské státnosti. Kyj, jeden ze tří bratrů, kteří podle legendy uvedené v [[Kyjevský letopis|Kyjevském letopise]] založili ''hrazené město Kyjev'' byl také údajně kníže kmene Polanů. (viz [[Kyjev]] a [[Kyj, Šček a Choryv]]).
V Kyjevském letopise se také píše: „''…tito Slované odešli, usadili se na Visle a nazvali se Lachové. Někteří z těchto Lachů se pojmenovali Polané, jiní Lachové, Lutici, jiní Mazovšané, jiní Pomořané. A rovněž stejní Slované přišedše, usadili se i podél Dněpru a nazvali se Polané…''“<ref>Jarmila Bednaříková, Zdeněk Měřínský, Aleš Homola: „Stěhování národů a východ Evropy“, str. 38-39, Vyšehrad, Praha 2006, ISBN 80-7021-787-1 (ukázka v pdf)</ref>. Z tohoto důvodu se jeví jako pravděpodobné, že [[Polané (západní)|Polané západní]] a východní pocházejí původně z jednoho kmene.
== Poznámky ==
| |||