Ján Vojtaššák: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava překlepů |
doplnění |
||
Řádek 4:
== Biskup ==
Ján Vojtaššák byl jedním z třech slovenských [[biskup]]ů, kteří byli jmenovaní roku [[1920]] v nové [[Československo|Československé republice]] v rámci nahrazení biskupů maďarské národnosti, kteří byli československou vládou vypovězeni ze země. [[13. únor]]a [[1921]] jej pak slavnostně vysvětil papežský [[nuncius]] [[Clemente Micara]]. Ján Vojtaššák byl politicky aktivní, podporoval [[Andrej Hlinka|Andreje Hlinku]] a jeho snahy o slovenskou [[Autonomie|autonomii]]. Po vzniku [[Slovenská republika (1939)|Slovenského štátu]] roku [[1939]] byl místopředsedou Štátnej rady.
== Asi nejkontroverznější otázkou působení Vojtaššáka jako biskupa a člena Štátnej rady je jeho postoj k deportacím Židů do rukou Třetí říše. Zde ovšem dochází k ostrým rozporům i v primárních zdrojích. Vojtaššák je obviňován z antisemitismu, vypjatého nacionalismu a pasivního přihlížení deportacím. Vatikánský [[zmocněnec|chargé d’affaires]] [[Giuseppe Burzio|Burzio]] jej tak opakovaně popisoval ve svých zprávách.
Ve zprávě z [[31. březen|31. beřzna]] [[1942]]: ''Msgre. Vojtaššák namísto toho, aby se postavil proti nehumánnímu plánu, zaujal úplně pasívní postoj, omezujíc se na nepodstatné námitky. Potom, v rozhovoru s jiným biskupem, naznačil, že podle jeho mínky by bylo lepší, kdyby sa církevní představitelé nemíchaly do této otázky, aby nekladli překážky vládě a prezidentovi republiky, že Židé jsou nejhoršími nepřáteli Slovenska, že i tak se budou věci vyvíjet svým směrem… Je těžké dozvědět se pravdu o tom, co se dělo a mluvilo na zasedání vlády; vím však, že Msgr. Vojtaššák má pověst velkého šovinisty.'' <ref> Ivan Kamenec, Vilém Prečan, Stanislav Škovránek (eds.). ''Vatikán a Slovenská republika (1939 - 1945)''. Bratislava: Slovak Academic Press, 1992, pp. 92-97. [http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2001/01/biskup] </ref>
Burziův pohled je však zpochybňován. Zejména právě poslední zpráva, k Vojtaššákovi asi nejpříkřejší, je zpochybňována s tím, že Burzio byl uveden v omyl (sám ostatně přiznává, že je těžké ''dozvědět se pravdu o tom, co se dělo a mluvilo na zasedání vlády''). Např. [[Václav Vaško]] upozorňuje na fakt, že [[Ján Balko]], který citovanou schůzi vyvolal právě kvůli otázce Židů, a byl na ní přítomen, opakovaně potvrdil, že Vojtaššák měl zásluhu jednak na tom, že se schůze vůbe konala a že se na ní důsledně postavil proti deportacím.<ref> [[Václav Vaško]]: ''Dům na skále 2/Církev bojující'', Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7192-892-8, str. 282-284</ref>
Burzio ovšem měl s Vojtaššákem i osobnější zkušenosti, dostal se s ním do ostrého sporu ohledně vyhnání polských kněží z Vojtaššákovy diecéze. Jeho názor v této věci, o které měl rozhodně lepší přehled, než o jednání státní rady, byl jednoznačný - biskup podle něj postupoval na základě vypjatého nacionalistického přesvědčení a jednoznačně nespravedlivě.
Vojtaššák je obviňován též z podílu na [[arizace|arizaci]] židovského majetku, nicméně toto obvinění bylo po válce odmítnuto ze strany Ministerstva vnitra, které doložilo, že v daném případě se jednalo pouze o to, že biskup vydražil ve veřejné dražbě [[Baldovské koupele]], které sice patřily židovskému majiteli, ovšem důvodem dražby nebyla arizace, ale dluh ve výši 400 000 korun.<ref> [[Václav Vaško]]: ''Dům na skále 2/Církev bojující'', Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7192-892-8, str. 284</ref>
== Politické pronásledování ==
| |||