Vodárenská věž (Plzeň): Porovnání verzí

'''Vodárenská (někdy též zvaná Černá) věž''' v [[Plzeň|Plzni]] se nachází na Pražské ulici při vstupu do historického jádra města a je chráněna jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=dům s vodárenskou věží|ID=142610|datum=2018-11-11}}</ref> Pětipatrová věž s jehlanovou střechou má čtvercový [[půdorys]] a navazuje na ni přímo jednopatrový vodární dům. Svému účelu sloužila od poloviny 16. století až do konce 19. století, byla také součástí městského opevnění.

První písemná zmínka o městském vedení vody pochází z roku 1532 (práce mistra „rúraře“ Jindřicha z Prahy), ačkoli samotná věž byla postavena asi o deset let později. Pomocí výtlačného potrubí napájela kašny na hlavním náměstí. Když byla v roce 1822 zbořena Pražská brána, prošla věž pozdně [[Klasicistní architektura|klasicistní]] přestavbou. K zásadní rekonstrukci pak došlo v letech 1845–1849, kdy byla zvýšena o jedno patro a vedle ní byl na místě původní strojovny postaven vodární dům, do jehož suterénu bylo nainstalováno [[vodní kolo]] pro čerpání vody z Mlýnské strouhy. V roce 1889 byla ale dokončena nová městská vodárna nad soutokem [[Úhlava|Úhlavy]] s [[Radbuza|Radbuzou]] a zdejší provoz byl zastaven. Přesto ještě v roce 1922 byla věž upravována, až na poslední patro byla zbavena omítek a do [[průčelí]] byl pod pamětní desku [[Josef Škoda (lékař)|Josefa Škody]] vsazen pozdně [[Gotická architektura|gotický]] portál ze zbořeného domu v Prešovské ulici. Vodární dům dlouhá léta sloužil pro kanceláře městských úředníků.<ref>{{Citace elektronické monografie