Zobrazení (matematika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 32:
=== Prosté zobrazení ===
Zobrazení <math>f</math> z množiny <math>X</math> do množiny <math>Y</math> se nazývá prosté, právě když každé dva různé vzory <math>x_1,x_2 \in D(f)</math> mají různé obrazy <math>y_1,y_2 \in R(f)</math>:
:<math>\forall [ x_1,y_1 ] , [ x_2,y_2 ] \in f: x_1 \ne x_2 \ \Rightarrow \ y_{1} \ne y_{2}</math>.
 
=== Inverzní zobrazení ===
Řádek 38:
 
== Zobrazení podle typu vzorů a obrazů ==
Například:
* [[Posloupnost]] je zobrazení z množiny přirozených čísel (zpravidla do jiné číselné množiny, v obecném smyslu i do jiných druhů objektů) – vzor udává pořadí obrazu.
* [[Funkce (matematika)|Funkce]] (reálné či komplexní proměnné) je zobrazení v množině reálných či komplexních čísel.
Řádek 47 ⟶ 46:
 
== Speciální zobrazení ==
Například:
* [[Identita (matematika)|Identické zobrazení]] - každému prvku přiřadí tentýž prvek.
* [[Spojité zobrazení]] - k nekonečně blízkým vzorům přiřazuje nekonečně blízké obrazy.
Řádek 62 ⟶ 60:
Oborem hodnot <math>\mathcal{R}_f = f(\mathcal{A})</math> je tedy množina <math>\{a, c, d\}</math>. Vzorem prvku <math>c</math> jsou prvky <math>2,4</math>. Jeden prvek v <math>\mathcal{B}</math> tedy může mít více než jeden vzor v <math>\mathcal{A}</math>. Ale každý prvek <math>\mathcal{A}</math> se zobrazí na právě jeden prvek v <math>\mathcal{B}</math>.
 
Na [[:Soubor:Zobrazeni_druhy.svg|obrázku]] jsou uvedeny příklady mapování <math>A \rightarrow B</math>.:
* Na ''a)'' je příklad, kdy se nejedná o zobrazení.
* Na ''b)'' je příklad prostého zobrazení množiny <math>A</math> do množiny <math>B</math>.
Řádek 72 ⟶ 70:
:<math>\mathcal{A} \rightarrow \mathcal{B}</math>
lze převést na jednoznačné zobrazení do [[potenční množina|potenční množiny]] <math>\mathcal{B}</math>
:<math>\mathcal{A} \rightarrow 2^\mathcal{B}</math>.
 
Mnohoznačná zobrazení jsou poměrně přirozený způsob, jak se vypořádat s inverzí zobrazení, které není prosté. Např.:
:<math>y = \pm \sqrt{ x }</math>.
 
== Literatura ==