Verze z 16. 12. 2021, 01:34 editovat Vachaj (diskuse \| příspěvky) 78 editací m Poměrně přímočaře formulované na to, že obvykle výroky týkající se původu Měsíce obsahují alespoň jednou slovo hypotéza. značka: editor wikitextu 2017 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 9. 2022, 09:33 editovat zrušit editaci TheSubterranean (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 15 694 editací úprava referencí; typografie Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Earth-crust-cutaway-cs.svg\|náhled\|Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev.]] '''Zemské jádro''' je [[Stratifikace Země\|geosféra]] nacházející se ve středu [[Země]]. Začíná zhruba v hloubce 2 900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % [[hmotnost]]i [[Země]], nejvyšší podíl v něm mají [[železo]] a  [[nikl]]. Jádro má 2× větší [[Hustota\|hustotu]] než [[zemský plášť]]. Dělí se na * polotekuté '''[[vnější jádro]]''' (vnější poloměr 3 470 km) a * pevné '''[[vnitřní jádro]]''' (poloměr přibližně 1 220 km). Mezi vnějším a vnitřním jádrem se v hloubce 5 150 km pod povrchem země nachází jakási přechodná vrstva o tloušťce 160–500 km, známá jako [[diskontinuita Lehmanové]]. Hranicí mezi jádrem a  pláštěm je obdobně [[Gutenbergova diskontinuita]]. Průměrné složení jádra je 86,2 % [[železo\|železa]], 7,25 % [[nikl]]u, 0,40 % [[kobalt]]u, 5,96 % [[síra\|síry]] a  ostatní [[siderofilní prvky]] mají 0,04 %. == Vnější jádro == Polotekuté jádro je vyjma železa a  niklu tvořeno nejspíše ještě [[kobalt]]em, [[síra\|sírou]], [[křemík]]em a  [[kyslík]]em, což mu dává polotekutou strukturu (silito-likvidní substrát). Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných [[seismická vlna\|s-vln]] (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu. Vnější jádro musí obsahovat alespoň 10 % lehkých prvků, jak bylo zjištěno z  měření. Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra, a  proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v  zemském jádře je síra, která se zde bude vyskytovat ve formě [[troilit]]u (FeS). == Vnitřní jádro == Pevné vnitřní jádro je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let)<ref>{{Citace elektronického periodika Pevné vnitřní jádro je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let)<ref>http://phys.org/news/2015-10-earth-core-billion-years.html - New study indicates Earth's inner core was formed 1 - 1.5 billion years ago</ref> je vysvětlován gravitační krystalizací původní [[tavenina\|taveniny]]. Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let.<ref>https://phys.org/news/2019-01-ancient-crystals-evidence-earth-core.html - Ancient crystals offer evidence of the start of Earth's core solidifying</ref> Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale v současnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období [[Planetesimála\|planetisimál]]. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše [[elipsoid]]u. Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek [[Země]], což je nejspíše důvod, proč vzniká [[magnetické pole]] planety [[Země]]. Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý.<ref>[http://www.national-geographic.cz/detail/zemske-jadro-meni-svou-rychlost-a-je-asi-mekci-zjistili-vedci-42333 Zemské jádro mění svou rychlost a je asi měkčí] {{Wayback\|url=http://www.national-geographic.cz/detail/zemske-jadro-meni-svou-rychlost-a-je-asi-mekci-zjistili-vedci-42333 \|date=20140903091335 }}, vyd. 14. května 2013</ref> \| titul = New study indicates Earth's inner core was formed 1 - 1.5 billion years ago \| periodikum = phys.org \| datum_vydání = 2015-10-07 \| url = https://phys.org/news/2015-10-earth-core-billion-years.html \| datum_přístupu = 2022-09-28 \| jazyk = anglicky }}</ref> je vysvětlován gravitační krystalizací původní [[tavenina\|taveniny]]. Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení1 = Yirka \| jméno1 = Bob \| titul = Ancient crystals offer evidence of the start of Earth's core solidifying \| periodikum = phys.org \| datum_vydání = 2019-01-29 \| url = https://phys.org/news/2019-01-ancient-crystals-evidence-earth-core.html \| datum_přístupu = 2022-09-28 \| jazyk = anglicky }}</ref> Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale vsoučasnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období [[Planetesimála\|planetisimál]]. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše [[elipsoid]]u. Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek [[Země]], což je nejspíše důvod, proč vzniká [[magnetické pole]] planety [[Země]]. Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Zemské jádro mění svou rychlost a je asi měkčí, zjistili vědci \| periodikum = National Geographic Česko \| datum_vydání = 2013-05-14 \| url = https://www.national-geographic.cz/clanky/zemske-jadro-meni-svou-rychlost-a-je-asi-mekci-zjistili-vedci.html \| datum_přístupu = 2022-09-28 }}</ref> Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).

Zemské jádro: Porovnání verzí