Selim III.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Život |
||
Řádek 6:
Selim III. usedl na trůn v roce 1789, tedy v době, kdy byla Osmanská říše ve [[Rakousko-turecká válka (1787–1791)|válce s Rakouskem]] a [[Rusko-turecká válka (1787–1792)|Ruskem]] pod tehdejší vládou ambiciózní [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II.]]
Selim III. je hodnocený jako vzdělaný, ale nerozhodný panovník. Jeho hlavním cílem byla obrana Osmanské říše, což považoval za možné pouze za pomoci armády dle evropského stylu. Založil nové vojsko ''[[Nizam-i Cedit]]'' (Nový pořádek), které mělo nahradit zkorumpované a neefektivní [[janičáři|janičáře]]. Jednalo se o vojsko složené z rekrutovaných [[Anatolie|anatolských]] mládenců. Ti byli vycvičeni evropskými důstojníky, měli uniformy podobné francouzským vojákům a disponovali také [[dělostřelectvo|dělostřelectvem]].
Selim III. také podpořil dosud chabé kontakty s Evropany (Evropští vyslanci do té doby působili v [[Istanbul]]u, pyšní osmanští vládci ale zájem o oboustrannou komunikaci neměli). Založil [[velvyslanectví]] v [[Londýn]]ě (1793) a následně i v [[Paříž]]i, [[Berlín]]ě a [[Vídeň|Vídni]]. Tím se také pozvedla dosud téměř zcela chybějící znalost evropských jazyků v Osmanské říši (tamní elity byly vzdělány pouze v Osmanské turečtině, [[perština|perštině]] a [[arabština|arabštině]] a pro překlady používaly [[dragoman]]y – překladatele pocházející především z křesťanských [[milét]]ů). Sultán Selim proslul i svými kulturními zájmy, zajímal se o architekturu a o hudbu, kterou i sám skládal. Některé z jeho skladeb pro flétnu se dodnes v Turecku hrají na koncertech a dokonce i v rozhlase.
| |||