Luck: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m typografie, ČJ
Řádek 19:
=== Středověk ===
První písemná zmínka o hradu je z roku [[1085]], kdy se v [[Ipatěvský spis|Ipatěvském letopisu]] označuje jménem ''"Lučesk"'' (česky ''světlem zářící'') a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti z dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu [[Rurikovci|Rurikovců]]. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili.
Po téPoté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303-15961303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.
 
K [[Litevské velkoknížectví|Litevskému velkoknížectví]] patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se ''volyňským Římem''.
=== 1596-17951596–1795 ===
Od roku [[1596]] přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod [[Brestlitevská unie|Brestlitevskou unií]] a po sporech s brestským biskupem v letech [[1623]] až [[1721]] vytvořili vlastní [[biskupství]] bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.
 
=== 1795-19391795–1939 ===
V důsledku trojího dělení Polska byl roku [[1795]] Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské občanské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z [[Kiverci]], které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do [[Lvov]]a. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.
 
Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinciː z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.
=== 1939-19911939–1991 ===
Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR.
 
Řádek 40:
[[File:Ukraine Luzk Peter Paul Kirche.jpg|left|thumb|Kostel sv. Petra a Pavla.jpg]]
* Lucký hrad
* Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla - trojlodní barokní bazilika
* Klášter sv. Brigity - založen roku 1624, přestvěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter.
* Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie
* Luteránský kostel z 19. století
* Velká synagoga - stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna
* Budova Volyňské národní univerzity
* Budova pivovaru Zeman