Básnická licence: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
formulace, šablona
formulace
 
Řádek 3:
Termín vyjadřuje [[autor]]skou volnost respektive tvůrčí [[svoboda|svobodu]] při zacházení s námětem, kdy autor uměleckého díla může látku, [[námět]] či předlohu (např. historickou událost, reálnou osobnost apod.) přizpůsobit svému uměleckému záměru bez ohledu na [[skutečnost]] a konvenci. Básnická licence tak umožňuje existenci literární (či obecně umělecké) fikce, tedy zjevného a zpravidla i úmyslného zkreslení reality uměleckým dílem.Příklady
 
Například film ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' režiséra [[Miloš Forman|Miloše Formana]] nezobrazuje obě hlavní postavy, historické osobnostiskladatele [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozarta]] a [[Antonio Salieri|Salieriho]], vve rozporushodě s tím, co je o nich doloženo z dobových pramenů. Autorům filmu se pak někdy vytýkávytýkalo, že v očích [[veřejnost]]i pokřivili obraz těchto osobností v hudebních [[Hudební dějiny|dějináchhudebních dějin]]. Podle principu básnické licence (umělecké svobody a volnosti) však autoři měli právo s historií naložit podle svého uměleckého záměru, třebaže z historického hlediska pokřiveně, a divák s tím má počítat.
 
Básnická licence se v krásné literatuře využívá poměrně často, problémy mohou nastat v okamžiku, kdy se umělecké metody a umělecké postupy básnické licence objeví v literárním díle pocházejícím z oblasti [[literatura faktu|literatury faktu]] nebo v [[text]]u z oblasti aktuální [[publicistika|publicistiky]] či investigativní [[žurnalistika|žurnalistiky]] apod., kde je to nežádoucí. Pokud se zde básnická licence vůbec může použít, tak pouze za podmínky, že [[autor]] na to sám v textu výrazně čtenáře upozorní.