[[Soubor:August Labicana Massimo Inv56230.jpg|náhled|Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l.]]
'''Pontifex maximus''' „nejvyšší pontifex“ byl ve [[Starověké římské náboženství|starověkém římském náboženství]] nejvyšší kněz a hlava kolegia [[Pontifex|pontifiků]] (''Collegium Pontificum'') jehož dalšími členy bylybyli pontifikové, [[Flamen|flaminové]], [[vestálky]] a [[rex sacrorum]]. Tato doživotní funkce vznikla na počátku [[Římská republika|římské republiky]], kdy nahradila pozici [[Římské království|krále]] jako nejvyššího kněze. Původně byl vybírán z řad pontifiků, přibližně od 3. století př. n . l. byl volen [[Římská shromáždění|tributnítributním sněmem]], takto byl zvolen například [[Julius Caesar]]. V období [[Římská říše|císařství]] drželi tento úřad sami císaři a to i po přijetí [[křesťanství]], titulu se vzdal až v roce 379 císař [[Gratianus]]. Později se takto počali označovat [[papež]]ové. Pontifex byl hlavou římského státního kultu a dohlížel na jeho kněžstvo. Vybíral, losoval či uváděl do úřadu nejvyšší kněží jako byly pontifikovépontifiky, flaminovéflaminy, vestálky a "rex sacrorum" , vůči vestálkám byl také poručníkem vestálek jako jejich [[pater familias]] a v případě vyhasnutí posvátného ohně bičoval zodpovědnou kněžku. Stejně jako rex sacrorum sídlil v [[Regia|Regii]] – starém královském paláci. Byl svázán celou řadou [[tabu]] a omezení, například nesměl opustit [[Itálie|Itálii]], směl se oženit pouze jednou a jeho manželka musela být bezúhonná a také se musel vyhýbat [[Rituální čistota|rituálnímu poskrvnění]], například pohledu na mrtvolu. Na sklonku republiky užjiž tato omezení nebyla vždy dodržována.<ref name="Neškudla">{{Citace monografie
