Merino: Porovnání verzí

}}</ref>. Textilie z těchto vláken obsahuje vysoké množství pórů, obsahujících vzduch. Tím je zajištěna izolační schopnost. Pocit tepla, který známe z&nbsp;klasických vlněných svetrů je dán tím, že teplo vyprodukované člověkem téměř neuniká do okolí. Merino vlna je schopná absorbovat vlhkost v&nbsp;míře až 30 % své hmotnosti. Sorpční schopnost vlny je zdrojem tepla, které produkují vlněná vlákna (již zmíněné sorpční teplo). V&nbsp;porovnání například s&nbsp;[[polyester]]em jsou termoizolační vlastnosti vlny mnohonásobně vyšší. Výhodou je také to, že vlna Merino je antialergenní a chrání pokožku před UV zářením.

Nepříjemným znakem vlny a všech živočišných vláken je, že neodolávají požeru škůdci, zejména moly. V dnešní době je však vlna a další textilní vlákna upravována tak, že odolávají plísním, bakteriím a také požeru moly. Další úpravy omezují žmolkovitost, která je dalším nepříjemným znakem vlny.

Moderní ovce Merino byly domestikovány v Austrálii a na Novém Zélandu. Právě tyto země dnes patří mezi hlavní producenty vlny Merino.[https://www.armed.cz/slovnik/merino/] Ovce byly vysazeny Féničany z Malé Asie do severní Afriky.