Verze z 17. 9. 2021, 08:18 editovat 46.135.15.109 (diskuse) zs ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 5. 2022, 14:25 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 28: '''SMS Tegetthoff''' byla druhou ze čtyř [[bitevní loď\|bitevních lodí]] [[Třída Tegetthoff\|stejnojmenné třídy]] postavených pro [[rakousko-uherské námořnictvo]]. Jméno dostala podle rakouského admirála [[Wilhelm von Tegetthoff\|Wilhelma von Tegetthoff]], který se nejvíce proslavil porážkou italského námořnictva v [[Bitva u Visu\|bitvě u Visu]] roku 1866. Přestože ze všech [[dreadnought]]ů této třídy byl jako první dokončený [[SMS Viribus Unitis]], kýl ''Tegetthoffu'' byl založen dříve a proto je po něm označena celá tato třída. Loď byla vyzbrojena dvanácti děly ráže 305 mm (12 palců) ve čtyřech věžích po třech. Stavba probíhala krátce před [[První světová válka\|první světovou válkou]] v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino v [[Terst]]u a dokončena byla v březnu 1912. Na jaře roku 1914, těsně před vypuknutím první světové války, podnikly ''Tegetthoff'' a ''Viribus Unitis'' plavbu východním [[Středomoří]]m, přičemž kotvily i na Maltě. Na začátku války byl ~~součastí~~součástí 1. bitevní divize rakousko-uherského námořnictva spolu se sesterskými loděmi a kotvil v námořní základně v [[Pula\|Pule]]. 24. května 1915 se loď účastnila poprvé boje, a to během [[bombardování Ancony\|útoku na italský přístav Ancona]] po italském vyhlášení války Rakousku-Uhersku, ale po zbytek války už se větších bojových ~~akců~~aktů kvůli blokádě [[Otrantský průliv\|Otrantského průlivu]] neúčastnila. V červnu 1918 se měla podílet na útoku na blokádu [[Otrantský průliv\|Otrantské úžiny]], který byl ale po napadení Tegetthoffu a sesterské lodě [[SMS Szent István\|Szent István]] ráno 10. června italskými motorovými torpédovými čluny, odvolán. Lodě pluly v jednom svazu, Tegetthoff vyvázl nepoškozen, ale [[SMS Szent István\|Szent István]] byl potopen. Před jeho potopením se jej Tegetthoff neúspěšně pokusil odtáhnout do bezpečí. Zbývající dvě lodě jeho třídy se vrátily do přístavu v Pule, kde zůstaly po zbytek války. Když Rakousko-Uhersko v říjnu 1918 prohrávalo, rakouská vláda se rozhodla převést většinu svého námořnictva na nový [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]], aby je nemusela předat Spojencům.{{sfn\|Sokol\|1968\|p=139}} Tento převod však nebyl [[Příměří ve Villa Gusti\|příměřím ve Villa Giusti]], podepsaným mezi Rakousko-Uherskem a spojenci v listopadu 1918, uznán. Podle podmínek [[Saintgermainská smlouva\|smlouvy ze Saint-Germain-en-Laye]] byl Tegetthoff předán Itálii. Následně byl přesunut do [[Benátky\|Benátek]], než ho Italové ukázali jako válečnou trofej. Zahrál si ve filmu ''Eroi di nostri mari'' („Hrdinové našich moří“), který zobrazoval potopení Szent Istvánu. Po přijetí Washingtonské námořní smlouvy v roce 1922 byl v letech 1924 až 1925 v přístavu [[La Spezia]] rozebrán do šrotu.

SMS Tegetthoff: Porovnání verzí