František Šíp: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vytvoření stránky
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
 
→‎Po vzniku Československa: oprava, doplnění
Řádek 21:
| vyznamenání =
}}
[[Podplukovník]] '''František Šíp''' ([[3. červenec|3. července]] [[1881]] [[Sousedovice]] – [[22. říjen|22. října]] [[1935]] dvůr Vrchy u [[Třeboň|Třeboně]]) byl [[Češi|český]] [[voják]], [[Československé legie|československý legionář]] v [[Ruské impérium|Rusku]], účastník [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]] a tzv. [[Sibiřská anabáze|Sibiřské anabáze]], a poválečný [[Banka|bankovní]] [[úředník]] a [[ředitel]]. Jakožto náčelník finančního oddělení čs. legií sehrál zásadní úlohu ve věci organizace a peněžního a materiálního zásobení početné legionářské armády a po svém návratu do [[Vznik Československa|nově vzniklé]] [[První republika|ČSR]] se následně roku 1919 stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem [[Banka československých legií|Banky československých legií]].
 
== Život ==
Řádek 53:
| datum přístupu = 2022-05-21
}}</ref> která dosáhla částky 116 milionů [[Koruna československá|Kčs]] úspor ruských legionářů, zavedl poukazovací řízení, pomocí kterého mohli vojáci zasílat do vlasti peníze svým rodinám, a konečně roku založil 1919 ''Banku československých legií'', známou jako ''Legiobanka'', jejíž akcie byly vydány za nucené zadržený plat dobrovolníků, kteří s tím souhlasili. Tak vznikl peněžní ústav s akciovým kapitálem 70 milionů Kčs, jehož akcionáři se stalo na 35 000 legionářů, a který Šíp vedl. Banka se osvědčila již na Sibiři při financování návratu ruských legií do posléze vzniknuvšího Československa přes [[Vladivostok]] a následně mořskou cestou kolem [[Asie]] do [[Evropa|Evropy]] a při dovážení různých surovin a potřeb z [[Dálný východ|Dálného východu]] do válkou vyčerpané země.
 
Část svých vzpomínek na působení v legiích později shrnul ve spisu ''Několik kapitol o hospodářství naší sibiřské armády''.
 
=== Po vzniku Československa ===