Jugoslávci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m odkazy; šablona podrobně značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Jugoslávci''' je [[etnonymum]] pro ty obyvatele [[Jižní Slované|jihoslovanských]] zemí, kteří se hlásili/hlásí k jugoslávské [[národnost]]i. V dobách [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] tvořili de facto sedmý národ federace.
== Vznik a vývoj ==
Řádek 7:
=== Království Jugoslávie ===
{{Podrobně|Království Jugoslávie}}
Po první světové válce získaly jihoslovanské země samostatnost ([[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]) a myšlenka jugoslávství tak získala volné pole působnosti. Během 20. let se stalo běžným označovat v literatuře a veřejných projevech obyvatele SHS a jejich země jako jugoslávské. Do politické praxe toto označení nakonec zavedl král [[Alexandr I. Karađorđević]], když nedlouho po zisku absolutní moci během tzv. diktatury z 6. ledna [[1929]] změnil název státu z [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] na [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Snahou bylo, aby se jednotným označením – a tomu odpovídající výchovou – vytratily již doutnající národnostní rozpory mezi jednotlivými [[národ]]y a vytvořil se jeden velký státní národ, podobný např. [[Němci|německému]] (kde také dříve existovaly jednotlivé zemské národy: Bavoři, Sasové, Prusové…). Po králově zavraždění ([[1934]]) byla tato koncepce kvůli velké nepopularitě unifikační politiky opuštěna, přesto toto označení dále přežívalo.
Řádek 12 ⟶ 13:
Skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a vznik [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|lidově demokratického státu]] [[federace|federativního]] charakteru znamenal ústup od hrubého sjednocujícího nátlaku. Komunisté už během války vystoupili s programem uznání všech 6 hlavních etnik Jugoslávie (včetně nově uznaného: [[Bosenští muslimové|Muslimů)]] za svébytné národy, mající právo na samosprávu a autonomní kulturně-jazykový vývoj. To ovšem neznamená, že by se o zrušení těchto celků/republik a zavedení unifikovaného označení pro všechny obyvatele čas od času nehovořilo. Konzervativní křídlo [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] s takovými názory občas předstoupilo v souladu s názorem, že národ je „[[buržoazie|buržoazní]] přežitek“.
Stoupající počet lidí se i nadále hlásil k jugoslávské [[národnost]]i. Podstatným důvodem byla např. [[Smíšené manželství|smíšená manželství]], vyjádření příslušnosti k celé zemi, či nedostatek silného lokálního národního uvědomění. Nakonec úřední orgány oficiálně zavedly tuto národnost (psána jako „Jugoslávci“, v uvozovkách – pro rozlišení od státní příslušnosti) do kolonek sčítacích archů (poprvé r. [[1971]]). Roku [[1981]] tvořili Jugoslávci již 5,4 % (1,2 milionu) obyvatel státu.<ref name="BSL-10">{{Citace monografie
| příjmení = Hayden
| jméno = Robert M.
Řádek 31 ⟶ 32:
=== Současnost ===
Během [[Občanská válka v Jugoslávii|občanské války]] na poč. 90. let jejich počty silně poklesly. Po rozpadu země jich nejvíce žije v [[Srbsko|Srbsku]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]] (emigranti); v nástupnických republikách se většinou přihlásili opět k majoritním [[národnost]]em.
== Reference ==
| |||