Verze z 18. 6. 2019, 15:13 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 867 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 5. 2022, 23:29 editovat zrušit editaci Felix220 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 12 233 editací m pomlčka značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Narodil se v malé vesnici asi 30km východně od [[Vilnius\|Vilna]], tehdy v Ruské říši, dnes na litevsko-běloruské hranici. Školu navštěvoval ve Vilnu, od roku 1911 studoval na [[Petrohradská státní univerzita\|Petrohradské univerzitě]] jazyky. Z podnětu významného lingvisty [[Alexej Alexandrovič Šachmatov\|Alexeje Alexandroviče Šachmatova]] se začal zabývat gramatikou [[běloruština\|běloruštiny]], kterou pak také vydal jako učebnici. Pracoval jako učitel, po Říjnové revoluci ředitel běloruského gymnázia ve Vilnu a patřil mezi představitele [[Svazu běloruských socialistů]]. Roku 1922 byl zvolen poslancem polského [[Sejm\|Sejmu]], v letech ~~1925-1927~~1925–1927 byl předsedou Svazu běloruských rolníků a dělníků a vstoupil do [[Komunistická strana Běloruska\|Komunistické strany Běloruska]]. Ta byla polskou vládou zakázána a Taraškievič dvakrát zatčen. Ve vězení přeložil [[Homér]]ovu „Iliadu“ a román „Pan Tadeusz“ [[Adam Mickiewicz\|A. Mickiewicze]]. Roku 1933 byl polskou vládou vyměněn za běloruského novináře a spisovatele F. Alachnoviče a protože se nesměl usadit v Minsku, žil v Moskvě. Tam byl roku 1937 v rámci stalinského teroru zatčen a o rok později v Minsku zastřelen. Běloruský pravopis a gramatika se za sovětské vlády přizpůsobily [[Ruština\|ruštině]], takže Taraškevičova gramatika se užívá jen v exilu.

Branislav Taraškievič: Porovnání verzí