Clo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Reference: fix isbn |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Upravit|převést ext. odkazy v sekci Reference na skutečné reference, odzdrojovat většinu tvrzení}}
[[Soubor:United States border at Naco, Mexico.jpg|náhled|Celnice mezi USA a Mexikem v Severní Americe]]
'''Clo''', resp. '''celní poplatek''', je dávka vybíraná [[stát]]em při přechodu [[zboží]] přes [[celní hranice|celní hranici]]. Stát, nebo skupina států
Vybírání cla kontroluje [[celní správa]] ([[celní úřad]]) té dané země a upravuje ho celní [[zákon]], v České republice má na starost výběr cla [[Celní správa České republiky]] (CS ČR), jejíž činnost se řídí podle zákona č. 17/2012 Sb., [[Zákon o Celní správě České republiky|zákona o Celní správě České republiky]]. == Historie ==
Řádek 56 ⟶ 58:
== Clo z pohledu ekonomické teorie ==
Podle [[Neoklasická ekonomie|neoklasické ekonomie]] cla působí jako omezení pro volný trh. Cla mají však tendenci přinášet prospěch domácím výrobcům a vládě na úkor spotřebitelů. Výsledné dopady cla na blahobyt dovážející země jsou negativní kvůli tomu, že domácí firmy nevyrábějí efektivněji, protože chybí vnější konkurence. Postiženi jsou tedy domácí spotřebitelé, protože cena je vyšší kvůli vysokým nákladům způsobených neefektivní výrobou a firmy nejsou schopny získávat levnější materiál externě, čímž se snižuje cenová dostupnost produktů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mankiw
Řádek 63 ⟶ 64:
| vydání = Fifth Edition
| strany = Chapter 7
}}</ref>[[Soubor:EffectOfTariff.svg|alt=For more, see https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Effect_of_Import_Tariff_-_v1.png|náhled|Efekt zavedení cla na domácí trh]]Graf vpravo ukazuje dopad zavedení cla na určité zboží na modelu [[Nabídka a poptávka|poptávky a nabídky]]. Před zavedením je cen na světovém trhu a na domácím trhu stejná - P<sub>world</sub>. Zavedení cla zvýší cenu zboží - P<sub>tariff</sub>. Vyšší cena způsobí nárůst domácí produkce z Q<sub>S1</sub> na Q<sub>S2</sub> a pokles spotřebovaného množství z Q<sub>C1</sub> na Q<sub>C2</sub>. Tyto změny v cenách mají následující dopady na blahobyt společnosti. [[Přebytek spotřebitele]] (zelené plocha) se zmenšil, tedy spotřebitelé jsou na tom hůře. [[Přebytek výrobce]] se naopak zvětšil, tudíž si výrobci polepšili stejně jako vláda, která zbohatla výběrem cla (světle modrá oblast). Avšak, spotřebitel tratí více, než kolik získá vláda a výrobci. Celkový efekt (červená oblast) na blahobyt společnosti je tudíž záporný.<ref>{{Citace monografie▼
}}</ref>▼
▲Graf vpravo ukazuje dopad zavedení cla na určité zboží na modelu [[Nabídka a poptávka|poptávky a nabídky]]. Před zavedením je cen na světovém trhu a na domácím trhu stejná - P<sub>world</sub>. Zavedení cla zvýší cenu zboží - P<sub>tariff</sub>. Vyšší cena způsobí nárůst domácí produkce z Q<sub>S1</sub> na Q<sub>S2</sub> a pokles spotřebovaného množství z Q<sub>C1</sub> na Q<sub>C2</sub>. Tyto změny v cenách mají následující dopady na blahobyt společnosti. [[Přebytek spotřebitele]] (zelené plocha) se zmenšil, tedy spotřebitelé jsou na tom hůře. [[Přebytek výrobce]] se naopak zvětšil, tudíž si výrobci polepšili stejně jako vláda, která zbohatla výběrem cla (světle modrá oblast). Avšak, spotřebitel tratí více, než kolik získá vláda a výrobci. Celkový efekt (červená oblast) na blahobyt společnosti je tudíž záporný.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Krugman
| jméno = Paul R.
Řádek 76 ⟶ 75:
| isbn2 = 978-0-7167-5229-5
| oclc = 58043929
▲}}</ref>
[[Soubor:GDP per capita PPP vs import taxes 2016.svg|vlevo|náhled|HDP na obyvatele a výše daně uvalené na dovoz]]
Studie z roku 2021, která zkoumala efekt celních poplatků ve 151 zemích během období 1963–2014, došla k závěru, že zvyšování cel je spojeno s přetrvávajícím, ekonomicky a statisticky významným poklesem domácí produkce a produktivity, jakož i s vyšší nezaměstnaností a nerovností. Vztah mezi HDP na obyvatele a výší daně uvalené na dovoz konkrétních lze pozorovat na diagramu vlevo, kde lze vidět, že trend je klesající křivka, tedy korelace je záporná - vyšší daně uvalené na dovoz většinou znamenají nižší HDP na obyvatele.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Furceri
| jméno = Davide
| příjmení2 = Hannan
| jméno2 = Swarnali A
| příjmení3 = Ostry
| jméno3 = Jonathan D
| titul = The Macroeconomy After Tariffs
| periodikum = The World Bank Economic Review
| datum vydání = 2021-08-23
| strany = lhab016
| issn = 0258-6770
| doi = 10.1093/wber/lhab016
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/wber/advance-article/doi/10.1093/wber/lhab016/6356597
| datum přístupu = 2022-04-17
}}</ref>
== Celnictví v Evropské Unii ==
Všechny členské státy [[Evropská unie|Evropské Unie]] jsou členy tzv. [[Celní unie|Celní Unie]] EU, která byla založena roku 1968. Ta umožňuje osvobození od veškerých celních poplatků či jiných překážek volného obchodu. Znamená to, že celní orgány všech zemí EU pracují ve shodě tak, jako by byly jedním orgánem. Uplatňují stejné celní sazby na zboží dovážené na jejich území ze zbytku světa, přičemž na vnitřním trhu žádná cla nevybírají. Celní řízení tak dopadá jen na subjekty obchodující se zeměmi mimo EU a na státy třetích zemí dovážející zboží do EU.
=== Jednotný celní sazebník ===
Řádek 96 ⟶ 113:
* jednostranné sazby, poskytující snížení dovozního cla u některého zboží.
Smluvní celní sazby se v systému TARIC objevují nejčastěji. Jsou to sazby používané při obchodu se zeměmi, které mají podepsanou
V jednotné celním sazebníku pak najdeme i metodu vyčíslení cla. Na rozdíl od minulosti, kdy se hojně využívala tzv. metoda valorická, která vychází z procentně stanovené sazby aplikované na celní hodnotu zboží, TARIC běžně využívá i tzv. metodu specifickou, jejíž vyčíslení vychází z pevně stanovených peněžních částek za fyzickou jednotku dovezeného zboží. Na některé položky zboží se používají i proměnlivé celní sazby, které mění svou výši v průběhu roku. Dle jednotného celního sazebníku může být výše cla také vázána na množstevně nebo hodnotově stanovenou kvótu.
| |||