Klaun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Pravopis: typografie za použití AWB
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 15:
 
Podle způsobu hraní [[klauniáda|klauniád]], podle přístupu k dětem a hlavně k sobě navzájem se klauni dělí v základu na dvě školy. Školu evropskou a školu americkou. Škola americká vznikla později, až s [[Rodeo|rodeem]] a potřebou udržet pozornost diváka. Představení je plné agrese a násilí, klauni se navzájem nakopávají a ubližují si. V cirkuse se tato forma dlouho neudržela, diváky brzy přestalo bezduché mlácení a kopání bavit.
Malý pozitivní vliv ji ovšem připsat musíme. Díky americké škole došlo rychleji k reformě, transformaci školy evropské, která byla příliš upjatá a bojácná vlivem dlouhého období feudalismu.
 
Dětská naivita, konflikt a upřímně zahrané emoce. To jsou základní kameny klaunské etudy. Úkolem klauna je vyvolat emoce v divákovi. Čím silnější, tím lépe. A nezáleží, jestli je to pláč nebo bouřlivý smích. Naivní snílek, neohrabaný ve svém počínání, dokáže mistrně manipulovat s energií publika a vytvářet různé reakce.
95% současných světových klauniád dodržuje školu evropskou. Ta je nenásilná, ale klidně může být aktivní i rychlá. Klauni si navzájem dělají malé kamarádské naschvály nebo se nehody dějí úplnou náhodou. Využívá se nové i staré komedie, parodují se vzájemné vztahy (např. lakomství, chtíč...), kritizuje politická situace (brblání jako v krčmě) či se jen poukazuje na krásy přírody (rozkvetlá louka a motýl) nebo vysvětlují základní fyzikální zákony (oheň, zrcadlo, voda). Klauniáda se využívá i ve školství - nenásilnou formou [[interaktivní]] divadelní hry si děti rychle osvojí základní pravidla chování v lese, na cestě apod.