Gia Carangi: Porovnání verzí

Na začátku roku [[1981]] konečně opustila New York, nastěhovala se zpět k matce a přihlásila se na odvykací program ve snaze zbavit se závislosti a získat nové pracovní nabídky. Bohužel se také seznámila se stejně starou dívkou, která byla také závislá na heroinu a s ní v jeho užívání pokračovala. Na jaře 1981 byla Gia zadržena poté, co pod vlivem drog a alkoholu ujížděla před policií po menší nehodě. Krátce na to vykradla byt své matky. Znovu prošla detoxikačním programem a přihlásila se na léčení, které však přerušila poté, co se dozvěděla o smrtelné nehodě svého přítele. Na konci roku 1981 už byly na jejích rukách a zádech jasně patrné [[absces]]y. Rozhodla se nastoupit další léčení ve Philadelphii a za prací do New Yorku dojížděla. V zimě roku [[1982]] nafotila snímky pro dubnové číslo Cosmopolitanu. Její ruce byly v takovém stavu, že je musela schovávat za zády. Byla to její poslední velká zakázka na obálku magazínu. Téhož roku se objevila v dokumentu ''20/20'' o světě modelingu, ve kterém vyvrátila zvěsti o své závislosti a nepřesvědčivě se vyjádřila k otázce, zda jí modeling činí šťastnou. Agentura Elite se neúspěšně pokusila zabránit zveřejnění tohoto [[interview]]. Na začátku roku [[1982]] jí byla vypovězena smlouva poté, co usnula přímo při focení a popálila se na hrudníku cigaretou. Nikdo z větších klientů s ní kvůli špatné reputaci nechtěl spolupracovat a získala pouze menší zakázky pro módní domy v [[Evropa|Evropě]]. Ani kolegové z branže nechtěli být spojováni s drogově závislou modelkou kvůli obavám o svou kariéru a postupně s ní přerušili veškerý kontakt. Na jaře roku [[1983]] byla při focení v [[Tunisko|Tunisku]] opět přistižena s drogami a její kariéra tím byla prakticky u konce. Její poslední zakázka byla pro společnost Otto Versand, více známá pod názvem OTTO, která jeprovozuje poskytujezásilkovou zásilkové službyslužbu především s oděvy.<br />

Ještě v roce 1983 Gia definitivně opustila New York a odjela do [[Atlantic City]], kde žila mezi narkomany a živila se krádežemi, podvody a zřejmě i [[prostituce|prostitucí]]. Byla zde také přepadena a znásilněna. Všechen svůj osobní majetek postupně rozprodala. Své poslední peníze odevzdala přítelkyni, žila na podpoře a přihlásila se na šestiměsíční léčebný program. Po léčení se vrátila do Philadelphie, kde prodávala v obchodě GAP s oblečením. Projevila zájem o [[film]] a [[fotografování|fotografii]]. Znovu obnovila vztah se svou matkou a začala hledat způsob, jak se vrátit k modelingu. Její zdravotní stav se však rychle zhoršoval. Trpěla [[halucinace]]mi, [[Deprese|depresemi]], [[schizoafektivní porucha|schizoafektivní poruchou]], kožními problémy, infekcí prstů u nohou, měla [[Chudokrevnost|anémii]], poruchu [[kostní dřeň|kostní dřeně]] a při chůzi musela používat hůl. Na krátké období se opět vrátila k heroinu. Také se neúspěšně pokusila o sebevraždu předávkováním. V roce [[1986]] jí bylo během hospitalizace se [[zápal plic|zápalem plic]] diagnostikováno onemocnění [[AIDS]], kterým se pravděpodobně nakazila z použitých [[injekční jehla|injekčních jehel]]. Po propuštění do domácího léčení se pokusila vyhledat psychiatrickou pomoc. Kvůli obavám z tehdy málo známé nemoci ji však všude odmítli. Poté, co začala trpět trvalým vaginálním krvácením a [[dehydratace|dehydratací]], byla hospitalizována a umístěna do izolace, kde trávila poslední chvíle života ve společnosti své matky. Musela být napojena na respirátordýchací přístroj, takže s ní komunikovala pouze pomocí psaných vzkazů. Zemřela 18. listopadu [[1986]] ve věku 26 let.<ref>Biografie http://giamariecarangi.angelfire.com/biography.html (anglicky)</ref> Její pohřeb navštívila pouze hrstka přátel a příbuzných. Mnozí z těch co jí znali a se kterými pracovala se o její smrti dozvěděli až o několik měsíců později. Novou vlnu zájmu o její život přinesl úspěšný film ''[[Gia]]'' z roku [[1998]] s [[Angelina Jolie|Angelinou Jolie]] v hlavní roli. Ta za svůj výkon obdržela [[Zlatý glóbus]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.natap.org/2010/newsUpdates/062210_06.htm |datum přístupu=2013-06-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130711043618/http://www.natap.org/2010/newsUpdates/062210_06.htm |datum archivace=2013-07-11 }}</ref>