Šafrán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nvcbnvbygb značky: revertováno odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele 109.108.107.110 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=botanickém rodu|stránka=Šafrán (rozcestník)
{{Různé významy|redirect=Krokus|druhý=hudební skupině|stránka=Krokus (hudební skupina)}}
{{Taxobox
| jméno = Šafrán
| obrázek = Crocus vernus Kraków.jpg
| popisek = Šafrán jarní (''Crocus vernus'')
| velikost obrázku = 250px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'')
| řád = [[chřestotvaré]] (''Asparagales'')
| čeleď = [[kosatcovité]] (''Iridaceae'')
| rod = '''šafrán''' (''Crocus'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
| druhotné dělení = Druhy rostoucí v [[Česko|ČR]]
| podřazené taxony =
* [[šafrán bělokvětý]] (''Crocus albiflorus'')
* [[šafrán karpatský]] (''Crocus heuffelianus'')
}}
'''Šafrán''' (''Crocus'') je [[rod (biologie)|rod]] [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z [[Čeleď|čeledi]] [[kosatcovité]] (''Iridaceae''). Tento článek pojednává o botanickém rodu, o šafránu jako koření viz [[šafrán setý]].
== Popis ==
Jedná se o vytrvalé pozemní [[Bylina|byliny]], se zploštěle kulovitými [[hlíza]]mi, které jsou zabalené do síťnatých starých pochev listů a vně mají několik šupin (katafylů). Jsou to poměrně nízké jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. [[List]]y se vyvíjí po odkvětu či zároveň s květem, jsou pouze v přízemní růžici, přisedlé, s listovými pochvami. [[Čepel listová|Čepele listů]] jsou celokrajné, většinou čárkovité, kýlnaté, často se 2 nápadnými rýhami rovnoběžnými s kýlem a okolo střední žilky se vytváří bílý pruh, žilnatina je souběžná. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, různých barev, jednotlivé nebo vyrážejí po několika (2–5) z hlízy. Květy vyrážejí v paždí bazální šupiny z hlízy na krátké stopce, jsou podepřeny několika zpravidla blanitými [[listen]]y, někdy se vytváří i také blanité [[listénec|listénce]]. [[Květ|Okvětí]] se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které jsou srostlé v dlouhou okvětní trubku. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 3. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[semeník]] je spodní, podzemní. [[Čnělka]] je 1, ale dělí se do 3 (vzácněji i více) úzce nálevkovitých laloků. [[Plod (botanika)|Plodem]] je trojpouzdrá [[Tobolka (plod)|tobolka]], která se vyvíjí pod zemí, ale při dozrávání se stopka prodlužuje a tobolka se dostává nad zem. [[Semeno|Semena]] jsou četná a zpravidla obsahují [[masíčko]].
== Rozšíření ve světě ==
Je známo asi 80 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v [[Evropa|Evropě]], především ve [[Středomoří]] a také v jihozápadní a střední [[Asie|Asii]], jinde se vyskytují jen adventivně.
== Rozšíření v Česku ==
V [[Česko|ČR]] rostou (snad) přirozeně 2 druhy. [[Šafrán bělokvětý]] (''Crocus albiflorus'') roste hlavně v [[Alpy|Alpách]] a snad jako alpský migrant zasahuje přirozeně do [[Novohradské hory|Novohradských hor]] a na [[Šumava|Šumavu]]. Jinde, např. ve severních Čechách (viz přírodní památka [[Farská louka]])ale i do Krkonoš nebo na východní Moravě je však místy zdomácnělý. [[Šafrán karpatský]] neboli šafrán Heuffelův (''Crocus heuffelianus'') je s jistotou původní ve [[Slovensko|slovenských]] [[Karpaty|Karpatech]], možná zasahuje přirozeně do [[Beskydy|Beskyd]]. V jiných (většinou horských) oblastech je také občas zdomácnělý. Oba druhy jsou řazeny ke kriticky ohroženým druhům flóry ČR (C1). [[Šafrán setý]] (''Crocus sativus'') byl dříve v ČR pěstován kvůli koření a vzácně zplaňoval. Jako okrasné druhy se pěstují např. fialově kvetoucí [[šafrán neapolský]] (''Crocus napolitanus''), či žlutě kvetoucí druhy [[šafrán žlutý]] (''Crocus flavus'') a [[šafrán zlatý]] (''Crocus chrysanthus'') a další.
== Literatura ==
* ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
* ''Nová Květena ČSSR'', vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Crocus}}
* {{Wikislovník|heslo=šafrán}}
* http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm |date=20120503154415 }}
* http://www.efloras.org/
* http://linnaeus.nrm.se/flora/
* http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
* http://aleph0.clarku.edu/~djoyce/iris/genus.html
* http://alpinky.com/skalnicky.php?prom=C
{{Taxonbar|from=Q157806}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Kosatcovité]]
| |||