Perchta z Rožmberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kontrola. značka: ruční vrácení zpět |
Perchta z Rožmberka-zrušen příliš stručný článek; vložen nový článek přihlášený do WikiGap2022. |
||
Řádek 1:
{{Infobox -
|
| obrázek = Perchta z Rožmberka.jpg
| popisek = Domnělý ''Portrét Perchty z Rožmberka'' alias ''Portrét [[Bílá paní|Bílé paní rožmberské]]'' ([[16. století]]; [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Státní hrad a zámek, Český Krumlov]])
| datum narození = [[1429]] nebo [[1430]]
| místo narození = [[Český Krumlov]]
| datum úmrtí = 2. květen [[1476]]
| místo úmrtí = [[Vídeň]]
| národnost = česká
| rodiče = [[Oldřich II. z Rožmberka]] (otec); [[Kateřina z Vartenberka (1355)|Kateřina z Vartenberka]] (matka)
| sourozenci = Jindřich IV., Jošt II., Jan II. (bratři); Anežka, Ludmila, Kateřina (sestry)
| manžel = [[Lichtenštejnové|Jan V. z Liechtensteina]]
| děti = dcera a syn (zemřeli v nedospělém věku)
}}
'''Perchta z Rožmberka''' ([[1429]] nebo [[1430]] [[Český Krumlov]] − 2. května [[1476]] [[Vídeň]]), později mylně ztotožněná s „[[Bílá paní|Bílou paní]] z [[Rožmberkové|Rožmberka]]“, je příkladem české šlechtičny hmotně závislé a psychicky ponižované svým manželem [[Lichtenštejnové|Janem V. z Liechtensteina]] (?−[[1473]]) na [[Mikulov (zámek)|mikulovském hradu]].
== Životopis Perchty z Rožmberka ==
Perchta z Rožmberka se narodila v době doznívání [[Husitské války|husitských válek]] v rodině předního českého šlechtice [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]] ([[1403]]−[[1462]]) a jeho manželky [[Kateřina z Vartenberka (1355)|Kateřiny z Vartenberka]] (?−[[1434]]). Perchtinými sourozenci byli tři bratři ([[Rožmberkové|Jindřich IV., Jošt II., Jan II.]]) a tři sestry (Anežka, Ludmila, Kateřina).<ref>''Kubíková A.'' O panu Oldřichovi, pánu mnohé války vystálým. In: ''Rožmberské kroniky''. Krátký a summovní výtah od Václava Břežana. Vydal Bohumír Němec−Veduta, Nakladatelství a vydavatelství v Českých Budějovicích, 2005. Str. 35 a 133.</ref> Ještě v dětském věku jí zemřela matka ([[1434]]), a proto byla svěřena do péče své tety [[Perchta z Kravař|Perchty z Kravař]]. Mezitím její otec, mocensky soupeřící s [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]], se dostal do finančních potíží, k čemuž později přistoupily i zdravotní obtíže. Nakonec předal správu panství svému synovi [[Jindřich IV. z Rožmberka|Jindřichu IV. z Rožmberka]] a po Jindřichově smrti ([[1457]]) nejmladšímu ze synů [[Jan II. z Rožmberka|Janovi II. z Rožmberka]]. Pro přetrvávající finanční potíže pragmaticky uvažující Jan II. nakonec přijal nabídku Jiřího z Poděbrad a při královské volbě v březnu [[1458]] mu prodal svůj hlas za 16 000 zlatých.<ref>''Cichrová K. et al.'' Jan z Rožmberka a Jiří z Poděbrad. In: ''Rožmberkové''. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Str. 52-56.</ref> Na jaře [[1449]] vedly finanční potíže Rožmberky k dojednání [[Zasnoubení|zásnub]] Perchty s [[Lichtenštejnové|Janem V. z Liechtensteina]]. Svatba se uskutečnila v říjnu téhož roku. Po ní oba manželé odjeli na panství Liechtensteinů do [[Mikulov|Mikulova]]. Oldřich II. z Rožmberka se novému [[zeť|zeťovi]] zavázal vyplatit nevěstino [[věno]] ve výši 1000 [[Kopa (jednotka)|kop]] [[Pražský groš|českých grošů]], ale pro nedostatek hotovosti se nakonec dohodl na postupném splácení této částky. Splátky však vázly, což dále prohloubilo vznikající nepřátelství mezi oběma manžely. Uvádí se, že Perchta byla ubytována v malé hradní síni, bez otopu a bez peřin. Na těchto ústrcích se podílela i Janova matka Hedvika z Pottendorfu a její dcery Barbora a Alžběta. Perchta se proto obrátila s prosbou o pomoc, a to především pro nedostatek peněz, na své sourozence žijící v Českém Krumlově. Účinné pomoci se jí však nedostalo. Uvádí se, že se v její prospěch zasadil i král Jiří z Poděbrad. Přes toto utrpení Perchta Janovi z Liechtensteina porodila dvě děti, dceru a syna. Její utrpení skončilo až po manželově smrti v roce [[1473]]. Uvádí se, že krátce před svou smrtí Jan V. z Liechtensteina požádal Perchtu o odpuštění za příkoří, která jí způsobil. Perchta však odmítla mu odpustit, za což ji proklel. Lidé si proto začali vysvětlovat zjevování se postavy v bílém oděvu v prostorách krumlovského zámku a v tamní [[Jezuitská kolej (Český Krumlov)|jezuitské koleji]] jako bloudění Perchtiny duše. Krátce před manželovou smrtí se sice Perchta mohla vrátit do rodného Krumlova, ale šťastnějších dní života si zde dlouho neužila. Následně odešla do [[Vídeň|Vídně]], kde již v roce [[1476]] zemřela. Přitom přežila obě své děti. Byla pohřbena v rodinné hrobce Liechtensteinů nacházející se ve vídeňském kostele Panny Marie při [[Klášter|klášteře]] skotských [[Františkáni|františkánů]].
== Perchtiny dopisy a Bohuslav Balbín ==
Z doby Perchtina pobytu v [[Mikulov|Mikulově]] se dochovalo 32 dopisů, ve kterých se obrací na otce, a později i na bratry Jindřicha a Jana, se žádostí o pomoc, a to nejen morální, ale především finanční. Těchto dopisů nacházejících se v [[rožmberský archiv|rožmberském archivu v Třeboni]] si všiml historik a jezuitský kněz [[Bohuslav Balbín]] ([[1621]]−[[1688]]). Ten po přečtení smutných příběhů obsažených v Perchtiných dopisech nabyl dojmu, že právě tato šlechtična může být onou [[Bílá paní|Bílou paní pánů z Rožmberka]].<ref>''Cichrová K. et al.'' Jan z Rožmberka a Jiří z Poděbrad. In: ''Rožmberkové''. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Str. 128-131.</ref> Balbín dokonce „identifikoval“ její portrét mezi obrazy nacházejícími se v [[Obrazárna|obrazové galerii]] zámku v [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]]. Žena na tomto obraze je sice oblečená do bílých šatů pocházejících však z doby mnohem pozdější, což si Balbín neuvědomil.<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 60-63.</ref> A tak listy [[Perchta z Rožmberka|Perchty Liechtensteinské z Rožmberka]] se staly základem tradičního spojení této šlechtičny s postavou rožmberské [[Bílá paní|Bílé paní]].
== Domnělé portréty Perchty z Rožmberka ==
[[Soubor:Rožmberk Untere Burg - Rosenberger Halle 2 Weiße Frau.jpg|náhled|upright|vlevo|Romantický ''Portrét Perchty z Rožmberka'' ([[19. století]]; [[Rožmberk (hrad)|hrad Rožmberk]], [[Rožmberk nad Vltavou]])]]
[[Bohuslav Balbín]] ve svém úsilí ztotožnit smutný osud Perchty z Rožmberka s Bílou paní rožmberskou neváhal identifikovat i její portrét v [[Jindřichův Hradec (zámek)|galerii jindřichohradeckého zámku]]. Jednalo se však o fiktivní portrét šlechtičny, jejíž oblek odpovídal [[móda 16. století|módě z konce 16. století]].<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 60.</ref> Do počátku [[17. století]] je kladen údajný Perchtin portrét nacházející se na [[Telč (zámek)|státním zámku v Telči]]. Na tomto portrétu je mladá žena oblečena rovněž do bílých šatů, snad zásnubních či svatebních, leč [[španělská móda 16. století|španělské módy]] z poslední třetiny 16. století. Jako pandán k tomuto obrazu existuje na telčském zámku i údajný portrét Jana V. z Liechtensteina ze 40. let 16. století. Obrazy však nevznikly ve stejné době. Oba byly dodatečně upravovány tak, aby si svými rozměry odpovídaly jako obrazy protilehlé.<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 62-63.</ref> Předpokládá se, že autorem tohoto Perchtina obrazu zvaného též jako ''Portrét mladé dívky v renesančním oděvu'' je některý z [[Dvorní malíři rudolfínské Prahy|dvorních malířů císaře Rudolfa II.]]<ref>''Thomová S., Homolová M.'' Telč. Moravské Benátky. In: ''Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska''. Toulky napříč staletími. Vydal Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., Praha, 2007. Str. 430-431.</ref> Další fiktivní portrét Perchty z Rožmberka je vystaven na [[Český Krumlov (hrad a zámek)|hradě Český Krumlov]] a je datován do 16. století. Obraz pravděpodobně pochází v té době módní obrazové galerie předků.<ref>''Cichrová K. a spol.'' Rožmberkové. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Str. 130-131.</ref> Poslední z Perchtiných portrétů dávaných do souvislosti s Bílou paní rožmberskou se nachází na [[Rožmberk (hrad)|hradě a zámku Rožmberk]] v [[Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Tento obraz byl však namalován až v [[19. století]].<ref>Online: https://www.stoplusjednicka.cz/odsouzena-k-vecnemu-bloudeni-skutecny-pribeh-bile-pani-perchty-z-rozmberka</ref> Jeho autorem je [[Bedřich Ströbl]] ([[1814]]−?).<ref>''Thomová S., Homolová M.'' Rožmberk. Rodné sídlo mocných pánů z Růže. In: ''Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska''. Toulky napříč staletími. Vydal Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., Praha, 2007. Str. 383.</ref>
Perchtiny dopisy dokládají, že těžký život v bídě a ponižování se ve středověku netýkalo jen žen pocházejících z chudých společenských vrstev, ale i z řad šlechtičen pocházejících z těch nejvyšších společenských kruhů. Perchtin příběh je díky dopisům a domnělým portrétům Perchty z Rožmberka spojován s Bílou paní rožmberskou. A tak i díky vykonstruovaným závěrům [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]] zůstal živým až do dnešní doby.<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 60.</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ''CICHROVÁ K. a další.'' Rožmberkové. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Stran 203. ISBN 978-80-85033-33-5
* ''ČERNÁ J.'' Perchta z Rožmberka. Prokletí Bílé paní. Vydal Alpress, s.r.o., Frýdek-Místek, 2015. Stran 214. ISBN 978-80-7466-695-7
* ''HORA-HOŘEJŠ P.'' Toulky českou minulostí/2. Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526). Vydalo nakladatelství Baronet, Praha, 1995. Stran 453. ISBN 80-85890-20-8
* ''KOLEKTIV AUTORŮ.'' Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Stran 255. ISBN 978-80-7480-081-8
* ''KUBÍKOVÁ A.'' Rožmberské kroniky. Krátký a summovní výtah od Václava Břežana. Vydal Bohumír Němec−Veduta, Nakladatelství a vydavatelství v Českých Budějovicích, 2005. Stran 294. ISBN 80-86829-10-3
* ''THOMOVÁ S., HOMOLOVÁ M.'' Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska. Toulky napříč staletími. Vydal Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., Praha, 2007. Stran 512. ISBN 978-80-86880-60-0
=== Externí odkazy ===
* https://nasregion.cz/perchta-z-rozmberka-byla-obeti-domaciho-nasili-presto-nerezignovala-195554/
* https://www.sokujiciplaneta.cz/historie/sub-perchta-z-rozmberka
* https://www.databazeknih.cz/zivotopis/perchta-z-rozmberka-44025
* https://www.stoplusjednicka.cz/odsouzena-k-vecnemu-bloudeni-skutecny-pribeh-bile-pani-perchty-z-rozmberka
* https://castle.ckrumlov.cz/cz/zamek_oinf_bilpan/
* https://www.dotyk.cz/magazin/bila-pani-perchta-rozmberk-30000617.html
* https://hodoninsky.denik.cz/serialy/tajemna-a-prokleta-bila-pani-nebyla-jen-perchta-z-rozmberka-20120716.html
* https://www.denik.cz/cestovani/perchta_rozmberk_napis_tajemny20100313.html
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Středověk}}
{{DEFAULTSORT:z Rožmberka, Perchta z}}
[[Kategorie:České šlechtičny]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:
[[Kategorie:
[[Kategorie:Narození v Českém Krumlově]]
[[Kategorie:Úmrtí 1476]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Vídni]]
|