Nestoriánství: Porovnání verzí

Na rovině dogmatické byl veden spor o vzájemný poměr dvou přirozeností Kristových, božské a lidské: v jakém smyslu byl [[Ježíš Kristus]] zároveň [[Bůh]] a zároveň člověk.<ref>FILIPI, (2001), 46</ref> Teologická škola antiochejská, jejímž žákem byl [[Nestorios]], patriarcha Konstantinopolský (428-431), rozlišovala božskou – Logos (slovo) a lidskou stránku Ježíše až k hranici její oddělitelnosti – [[Dyofyzitismus|dyofyzitismu]]. Na straně druhé stála teologická škola alexandrijská, mezi jejíž představitele patřil patriarcha [[Cyril Alexandrijský]], která byla názoru, že spojení obou je tak těsné, že je možné hovořit jen o ''jedné'' přirozenosti, a to boholidské. Mluvil o fyzickém sjednocení a ''o jedné přirozenosti Logu, které se stalo tělem''. Cyrilovu nauku následně rozvinul [[Eutychés]], opat kláštera u Konstantinopole, který spojoval obě přirozenosti navzájem tak, že lidská přirozenost byla božskou úplně pohlcena; tato nauka se označuje jako [[monofyzitismus]].<ref>FILIPI, (2001), 46.</ref>

 

 

Nestorios viděl v Cyrilově nauce o jedné přirozenosti vtěleného Slova nebezpečí [[dokétismus|dokétismu]] a [[manicheismus|manicheismu]].<ref>FRANZEN, Augustin, ''Malé dějiny církve'', Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006, {{ISBN|80-7195-082-3}}, 68.</ref> Spor měl být ukončen na 3. ekumenickém koncilu v Efezu, byl však obrácen na otázku mariologickou: porodila Ježíšova matka Boha (byla [[Theotokos]]), nebo člověka (byla Anthropotokos)? Nestorios vystoupil proti mariánskému titulu Theotokos, aby zdůraznil, že Maria neporodila božství, nýbrž člověka spojeného s božstvím. Vyvodil z toho závěr, že Maria by měla být nazývána ''Kristorodičkou'' - Christotokos.