Dolní Měcholupy: Porovnání verzí

== JménoNázev ==

PojmenováníNázev Měcholupy vzniklovznikl zřejmě podle lupičů [[měch]]ů, což byly cestovní vaky, do nichž se ukládaly peníze nebo zboží.<ref>PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III., M-Ř. Praha: Česká akademie věd a umění v Praze, 1951, s. 46.</ref> V dobových pramenech se Dolní Měcholupy označují často také jako Velké Měcholupy, aby se tak zdůraznila skutečnost, že ves byla výrazně starší než sousední [[Horní Měcholupy]]. Samotné jméno Měcholupy se vyskytuje zejména ve středověku v rozličných tvarech, například: "''Micholup''" (1309), "''Miecholup''" (1322) či "''Mecholib''" (1364). Poprvé se v českém tvaru objevují "''Veliké Měcholupy''" roku 1424.<ref>Tamtéž, s. 46.</ref>

Území dnešních Dolních Měcholup bylo osídleno již v dobách [[Neolit|neolitu]] na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem, kdy se nalezly doklady osídlení kultury se šňůrovou keramikou.<ref>LUTOVSKÝ, Michal; SMEJTEK, Lubor a kolektiv. Pravěká Praha. Praha: Libri, 2005, s. 328.</ref> Sporadické známky osídlení pocházejí také z doby [[Eneolit|eneolitu]]. Do písemných pramenů vstupují Dolní Měcholupy v roce 1293, kdy je uváděn urozený bratr od [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Křížovníků s červenou hvězdou]] Albert z Měcholup. V polovině 14. století se dostávají Dolní Měcholupy do majetku pražského patricijského rodu Rechcerů. V roce 1364 jsou poprvé uváděny [[Dolní Měcholupy (tvrz)|dolnoměcholupská tvrz]] a panský dvůr.<ref>TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy: díl II. Praha: nakladatel F. Řivnáč, 1871, s. 418.</ref> Na přelomu 14. a 15. století vlastnil část vsi patricijský rod Olbramoviců.<ref>SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a JZ Bleslavsko. Praha: Argo (poslední vydání), 1998, s. 205.</ref> V Dolních Měcholupech měly své majetkové podíly také jiné rody. Mezi nimi [[Dubečtí z Dubče]], vladykové z Klučova nebo Mikuláš I. Chudý z Újezda, zakladatel rodu [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. Svůj díl drželi ve vsi také Křížovníci s červenou hvězdou, a to až do roku 1562, kdy byla tato část připojena k uhříněvskému panství. Na konci 15. století přešla většina Dolních Měcholup do majetku Dubečských z Dubče. Tehdy již dolnoměcholupská tvrz zpustla, avšak v okolí vsi vznikla rozsáhlá a významná rybniční soustava. V letech 1542-16231542–1623 byly Dolní Měcholupy součástí dubečského panství [[Zapští ze Zap|Zapských ze Zap]].<ref>VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012, s. 349.</ref> Po roce 1623 se Dolní Měcholupy staly součástí panství [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] s centrem v [[Uhříněves|Uhříněvsi]], kde sestrvaly až do zániku poddanství. V roce 1867 došlo k rozdělení Měcholup na tři obce, a to [[Horní Měcholupy]], Dolní Měcholupy a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]].{{Fakt/dne|20200710042423|}} V roce [[1968]] byly všechny tři obce připojeny ku Praze.

V Dolních Měcholupech jezdí svazek linek 229+364+366 v zájemném prokladu, které zajišťují spojení ze zastávky metra Depo Hostivař přes Dolní Měcholupy, Uhříněves a (Hájek do Královic). Linka 364 nejede přes Hájek a Královice, ale jede po Kutnohorské až do Říčan, kde se odpojí směrem na Babice a Doubek, kde končí. Linka 366 dále z Královic pokračuje přes Sibřinu a Křenice do vesnice Březí. Také tu jezdí svazek linek 111+329 které zajišťují spojení ze zastávky metra Skalka přes Hostivař a Dolní Měcholupy do Dubče, část spojů až do Koloděj. 329 pak dále pokračuje přes Sibřinu, Květnici, Dobročovice, Sluštice a Zlatou do Škvorce. Jede zde i linka 204 která jezdí ze Sídliště Petrovice přes Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy -– Štěrboholy -– Dolní Počernice -– Svépravice-Svépravice– Horní Počernice k OC Černý Most. Jezdí zde i školní linka 252 v trase: Ústřední -– Kutnohorská -– Dolnoměcholupská -– Dolní Měcholupy -– Nádraží Horní Měcholupy -– Boloňská -– Boloňská -– Na Vartě -– Bolevecká -– Livornská -– Nové Petrovice -– Veronské Náměstí -– Poliklinika Petrovice -– Wattova -– Morseova