Verze z 23. 6. 2021, 16:55 editovat David V. bot (diskuse \| příspěvky) Roboti 89 864 editací m →‎Výroba: typografie za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 2. 2022, 09:21 editovat zrušit editaci 185.21.221.146 (diskuse) →‎Literatura značky: revertováno možný vandalismus vulgarity editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~První dochovaný svitek papyru, ovšem nepopsaný~~epopsaný, pochází z hrobky velmože Hemaky v [[Sakkára\|Sakkáře]] z období 1. dynastie, nejstarší papyry popsané [[Egyptské hieroglyfy\|hieroglyfy]] jsou doloženy z konce 4. a z 5. dynastie (archiv nalezený v [[Abúsír]]u). Papyrus se používal až přibližně do roku 1100 po Kr., kdy změna egyptského klimatu způsobila vymizení příslušné rostliny, přetrvaly jen divoké formy. Papyrus však již od přibližně 2. století po Kr. začal být nahrazován novým psacím materiálem, [[pergamen]]em. I když se papyry používaly ve starověku snad všude, dochovaly se jen tam, kde vládne suché klima; na jiných místech se papyrus rozpadá. Nejvýznačnější papyrové nálezy tedy pocházejí opět především z Egypta.▼ ~~{{Různé významy\|tento=psacím materiálu}}~~ ~~[[Soubor:HeraclesPapyrus.jpg\|náhled\|upright=1.5\|[[Héraklés\|Héraklův]] papyrus]]~~ ~~[[Soubor:Cyperus_papyrus_detail_03_by_Line1.JPG\|náhled\|upright\|Stonky [[Šáchor papírodárný\|šáchoru papírodárného]] (''Cyperus papyrus'')]]~~ '''Papyrus''' je [[psací látky\|psací materiál]], sloužící k zápisu textů. Pro svou kvalitu, lehkost a skladnost brzy vytlačil ostatní psací materiály (hliněné, dřevěné, kovové, voskované destičky, [[ostrakon\|ostraka]]), i když je nikdy zcela nenahradil. Základní surovinou pro výrobu byla stébla [[šáchor papírodárný\|šáchoru papírodárného]], který rostl a byl sklízen ve starověkém Egyptě. Zde také se soustředila výroba papyru, i když se pak vyvážel do celého středomoří a byl preferovaným materiálem v celém antickém světě. Slovo papyrus pochází z koptštiny (pozdní fáze vývoje staroegyptštiny), v níž slovo ''papuro'' znamená ''„patřící králi“''. Název prozrazuje, že v [[Ptolemaiovci\|ptolemaiovské]] době byla výroba královským monopolem. ▲První dochovaný svitek papyru, ovšem nepopsaný, pochází z hrobky velmože Hemaky v [[Sakkára\|Sakkáře]] z období 1. dynastie, nejstarší papyry popsané [[Egyptské hieroglyfy\|hieroglyfy]] jsou doloženy z konce 4. a z 5. dynastie (archiv nalezený v [[Abúsír]]u). Papyrus se používal až přibližně do roku 1100 po Kr., kdy změna egyptského klimatu způsobila vymizení příslušné rostliny, přetrvaly jen divoké formy. Papyrus však již od přibližně 2. století po Kr. začal být nahrazován novým psacím materiálem, [[pergamen]]em. I když se papyry používaly ve starověku snad všude, dochovaly se jen tam, kde vládne suché klima; na jiných místech se papyrus rozpadá. Nejvýznačnější papyrové nálezy tedy pocházejí opět především z Egypta. Studiem starověkých papyrů se zabývá [[papyrologie]]. == ~~Výroba~~jak si vylízat prdel == [[Soubor:Papyrus.jpg\|náhled\|Zápis na papyrus]] Jak se papyrus ve starověku vyráběl, není dnes úplně přesně známo. Poté, co se papyrus přestal okolo roku 1100 používat, bylo toto umění zapomenuto. Znalost výroby byla obnovena až ve 20. století na základě [[Plinius starší\|Pliniových]] Přírodních dějin (''Naturalis Historia'') a na základě dalších, nově nalezených textů. Přesto však se dosud nepodařilo vyrobit papyrus takové kvality, která by se vyrovnala starověkým exemplářům. Řádek 27 ⟶ 22: === Literatura === * [[Zbyněk Žába\|ŽÁBA, Zbyněk]]. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha. Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno. s. 19 - 21. * [[Wolfgang Kosack]]: Schenute von Atripe De judicio finale. Papyruskodex 63000.IV im Museo Egizio di Torino. Einleitung, Textbearbeitung und Übersetzung herausgegeben von Wolfgang Kosack. ~~Berlin~~BerlinnfjasbndiABDBAHDBVAW 2013, Verlag Brunner Christoph, {{ISBN\|978-3-9524018-5-9}}. === Externí odkazy ===

Papyrus: Porovnání verzí