Jaroslav Pompl: Porovnání verzí

Narodil se 9. července 1905 v již zaniklé obci [[Velcí]]. Jeho otec Karel Pompl (1871–1948) byl povoláním [[sekerník]]. Matka Barbora Zárybnická (1880–?) pocházela z Velcí.<ref>Podbrdsko 2010, str. 102</ref> Po vychození měšťanské školy v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitále pod Třemšínem]], vystudoval dvouletou obchodní školu v [[Příbram|Příbrami]]. Poté nastoupil do základní vojenské služby. Mezitím jeho otec zakoupil parní pilu, mlýn a areál bývalé slévárny ve [[Voltuš|Voltuši]]. Jaroslav Pompl nejdříve začal pracovat jako úředník ve Škodových závodech a následně na poště. Poté pracoval pro svého otce na pile jako [[prokurista]]. V roce 1928 se oženil s Emilií Taránkovou (1906–1988). Narodily se jim dvě děti, dcera [[Miluška Havlůjová|Miluška]] (* 1929) později provdaná Havlůjová a syn Karel (1934–1995).<ref>Podbrdsko 2010, str. 108</ref> Ve 30. letech postavil Jaroslav Pompl s otcem vedle pily vilu, ve které bydlela celá rodina. Vila se záhy stala místem setkávání Pomplových přátel, kteří zde debatovali zejména o kultuře, ochotnickém divadle, umění, společenském dění atd. Mezi hosty nechyběli [[Karel Josef Beneš]] a jeho manželka [[Ervína Brokešová]], starosta [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu]] [[Karel Jareš]], hoteliér a majitel [[Penzion Třemšín|Penzionu Třemšín]] Emil Muchka, rožmitálský lékárník Jiří Třasoň, voltušský zemědělec a podnikatel František Petrovic, lékař František Šoupal, pracovníci správy Arcibiskupského velkostatku Rožmitál [[František Lízl]] a Oldřich Jeřábek a další. Od poloviny [[1930–1939|30. let]] si Pompl a jeho přátelé začali stále více uvědomovat hrozbu nebezpečí Československu ze strany fašistického Německa. Netajili se odhodláním bojovat za vlast všemi prostředky.<ref>Podbrdsko 2010, str. 109</ref>