Komunistická strana Československa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Činnost na začátku války
Řádek 139:
 
{{Citát v rámečku|'''Trestní stíhání komunistické činnosti.''' V Praze, 16. listopadu 1938. Dne 20. října 1938 zastavena byla úředně činnost komunistické strany Československa a zakázána byla další její činnost. Upozorňuje se, že každý, kdo by jednal proti tomuto zákazu, bude — bez újmy soudního stíhání — trestán pokutou od 10 Kč do 5000 Kč nebo vězením od 12 hodin do 14 dnů.|[[Venkov (agrární deník)|Venkov]], 17.11.1938<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.11.1938, 33(271). p. 4.</ref>}}
Za [[Druhá republika|druhé republiky]] ([[1938]]–[[1939]]) byla 20. října 1938 úředně činnost KSČ zastavena a strana přešla do ilegality.<ref name="pacner178">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 178-183</ref> Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] po dobu trvání německo-sovětského paktu o neútočení od srpna 1939 do června 1941 se v souladu s pokyny z Moskvy oficiálně nezapojila do odboje proti okupaci Československa.{{Zdroj?}} Podle instrukcí z Moskvy českoslovenští komunisté tvrdili, že komunismus i nacismus mají společný cíl - zničit kapitalismus, a útočili na [[Prozatímní státní zřízení|exilového prezidenta]] [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] a "britské [[plutokracie|plutokraty]]".<ref name="pacner190">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 190-193</ref> Po napadení [[Sovětský svaz|SSSR]] a jeho vstupu do války se však stala významnou silou domácího i zahraničního [[Československý odboj (1939–1945)|protinacistického odboje]]. Již v prvopočátcích se snažili komunističtí představitelé v čele s [[Klement Gottwald|Klementem Gottwaldem]] dosáhnout dominantního postavení ve vedení odboje a prosazovat obnovení poválečného Československa pod vlivem stalinského SSSR. Během války zahynulo 30&nbsp;000 čs. komunistů.{{Zdroj?}}
 
Jako významná odbojová síla podporovaná Sovětským svazem se v roce [[1945]] stala součástí [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] a vlády osvobozeného Československa. Ve vládě měla zvýšené zastoupení, neboť jako autonomní součást KSČ se formálně osamostatnila Komunistická strana Slovenska (KSS). KSČ souhlasila s iniciativou ČSSD znárodnit průmysl a služby nad 50 zaměstnanců a celé bankovnictví. Neprotestovala ani proti záměru presidenta [[Edvard Beneš|Beneše]] neobnovit agrární stranu.
 
Již během války, za podpory [[Sovětský svaz|SSSR]] a vzorové [[bolševici|bolševické]] [[Všesvazová komunistická strana|Všesvazové komunistické strany]] se KSČ připravovala k převzetí moci a likvidaci demokracie v Československu: k nastolení [[vláda jedné strany|vlády jedné strany]].