Verze z 27. 9. 2021, 16:14 editovat Felix220 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 12 160 editací m fix pomlček značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 1. 2022, 19:34 editovat zrušit editaci Slávek Potůček (diskuse \| příspěvky) 528 editací Upřesnění etymologie slova bakalář. Přidání Českého etymologického slovníku J. Rejzka mezi zdroje. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{různé významy}} '''Bakalář''' (z [[latina\|lat.]] ''~~baccalaureus~~baccalarius'') je [[akademický titul]] označující [[absolvent]]a [[vysoká škola\|vysoké školy]] v [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program\|bakalářském studijním programu]]. Zkratka tohoto titulu je '''Bc.''', pro [[umělec]]ké [[studijní program]]y se používá varianta, resp. akademický titul, [[bakalář umění]] ve zkratce [[BcA]]. (z lat. ''baccalaureus artis''), přičemž obě zkratky titulů se případně umísťují před jméno. Dosažený stupeň vzdělání dle [[International Standard Classification of Education\|ISCED]] je 6 (''bachelor's degree''). Udělování titulu „bakalář“ (resp. i titulu „bakalář umění“) se v [[Česko\|České republice]] řídí [[zákon]]em č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Získá ho zpravidla absolvent tří až čtyřletého [[studium\|studia]] na [[univerzita\|univerzitě]] nebo jiné [[vysoká škola\|vysoké škole]], případně také [[student]], který ukončil studium na [[vyšší odborná škola\|vyšší odborné škole]] oprávněné tento titul ve spolupráci s vysokou školou udělovat. Dle zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu [[povolání]] a též i k dalšímu studiu. Úspěšný absolvent, bakalář, se tedy případně může přihlásit i k dalšímu vysokoškolskému studiu i v jiné [[oblast vzdělávání\|oblasti]] v [[Vysoká škola#Magisterský studijní program\|(navazujícím) magisterském studijním programu]] (7 v [[International Standard Classification of Education\|ISCED]]), ten následně zpravidla trvá 1–3 roky. Řádek 9: == Historie == ''Bakalář'' (možná z latinského ''baccalaureatus'', ověnčený vavřínem s bobulemi, ale zřejmě se jedná o žertovnou lidovou etymologii; ve starofrancouzštině byl slovem ''bachelor'' označován mladý aspirant rytířství; existoval i středolatinský výraz ''baccalaria'', který označoval venkovský statek; dále je ovšem slovo nejasného původu<ref>{{Citace monografie ''Baccalaureatus'' (''vavřínem ověnčený'') označoval původně na [[středověk]]é [[univerzita\|univerzitě]] [[akademický gradus]], jehož [[student]] dosáhl po absolvování [[trivium\|trivia]], které tvořila [[gramatika]], [[dialektika]] a [[rétorika]]. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval [[kvadrivium\|kvadriviu]]. Později se tento titul získával po absolvování [[artistická fakulta\|artistické fakulty]] a umožňoval vstup na ostatní [[fakulta\|fakulty]] univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. [[magister]] – magistra) na artistické fakultě (fakultě [[Sedm svobodných umění\|svobodných umění]], odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“). V [[české země\|českých zemích]] tradičně bakalářský titul, tedy bakalářské vzdělání, umožňovalo ještě v [[17. století]] vyučovat na [[obecná škola\|obecných školách]].▼ \| příjmení = REJZEK \| jméno = Jiří \| titul = Český etymologický slovník \| vydání = 3 \| vydavatel = LEDA, spol. s r. o. \| místo = Voznice \| rok vydání = 2015 \| počet stran = 824 \| strany = 71 \| isbn = 978-80-7335-393-3 ▲~~''Baccalaureatus'' (''vavřínem ověnčený''~~}}</ref>) označoval původně na [[středověk]]é [[univerzita\|univerzitě]] [[akademický gradus]], jehož [[student]] dosáhl po absolvování [[trivium\|trivia]], které tvořila [[gramatika]], [[dialektika]] a [[rétorika]]. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval [[kvadrivium\|kvadriviu]]. Později se tento titul získával po absolvování [[artistická fakulta\|artistické fakulty]] a umožňoval vstup na ostatní [[fakulta\|fakulty]] univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. [[magister]] – magistra) na artistické fakultě (fakultě [[Sedm svobodných umění\|svobodných umění]], odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“). V [[české země\|českých zemích]] tradičně bakalářský titul, tedy bakalářské vzdělání, umožňovalo ještě v [[17. století]] vyučovat na [[obecná škola\|obecných školách]]. Pro [[Česko]] byl titul bakaláře znovu zaveden zákonem z roku [[1990]], aby také i české akademické tituly lépe odpovídaly titulům ve světě, respektive titulům, přesněji určitým stupňům formální kvalifikace, či programům, z ''anglosaského světa''. Do [[sametová revoluce\|revoluce]] bylo v tehdejším [[Československá socialistická republika\|socialistickém Československu]] charakteristické „dlouhé“ vysokoškolské studium a případně následná [[Kandidát věd\|aspirantura]], tedy „dvoustupňový systém.“ Po roce 1989, resp. po přechodu od státem [[Plánovaná ekonomika\|centrálně plánovaného hospodářství]] k [[tržní ekonomika\|tržní ekonomice]], zde byla zákonem z roku 1990 zavedena standardní třístupňová vysokoškolská soustava, přičemž tato soustava bývá obecně označována jako ekonomicky únosnější pro nekomunistické ([[kapitalismus\|kapitalistické]]) státy, a to právě kvůli rozdělení „dlouhého“ (magisterského) studia.

Bakalář: Porovnání verzí