Středoruská vysočina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Geologie, geomorfologie |
Odkaz |
||
Řádek 6:
'''Středoruská vysočina''' ({{Vjazyce2|ru|Среднерусская возвышенность}}; {{Vjazyce2|uk|Середньоруська височина}}) je [[vysočina (geomorfologie)|vysočina]] rozkládající se ve středozápadních oblastech [[Evropa|evropské části]] [[Rusko|Ruska]] a zasahující též na severovýchod [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Leží přibližně uprostřed [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] a táhne se od širokého údolí řeky [[Oka (přítok Volhy)|Oky]] na severu po [[Doněcký krjaž]] na jihu. Od severu k jihu je téměř 1000 km dlouhá, od západu k východu cca 500 km široká. Průměrná nadmořská výška je 200–250 m, nejvyšší bod dosahuje 293 m.
Vrchovina je tvořená [[Krystalinikum|krystalickými]] horninami, které na povrch vystupují pouze v centrální části v okolí [[Kursk]]a. Většinu povrchu pokrývají [[sediment]]y. Zejména na severu, v povodí Oky, to jsou nánosy dněperského ledovce. Většinu povrchu tvoří vápnité [[spraš]]e a [[sprašové hlíny]], jejichž mocnost dosahuje dva až pět metrů na plošinách a až patnáct metrů na svazích. Povrch je silně rozčleněn [[Eroze|erozními]] tvary. Zdejší [[ovrag]]y jsou až dvacet metrů hluboké a stromovitě se větví. V oblasti Kalačské vyvýšeniny eroze dosahuje katastrofálních rozměrů. Charakteristickým typem reliéfu jsou tzv. balky, čili občasně protékaná údolí s mírnými svahy, plochým nebo slabě konkávním dnem, která jsou porostlá bylinnou a křovitou vegetací. Vznikají jako konečné stádium ovragů.<ref name="kral"/>
Ve Středoruské vysočině pramení několik velkých řek: [[Oka (přítok Volhy)|Oka]] (přítok [[Volha|Volhy]]), [[Desna]], [[Sejm (řeka)|Sejm]], [[Psel]], [[Vorskla]] (přítoky [[Dněpr]]u), [[Don]] a jeho přítok [[Severní Doněc]].
| |||