Verze z 31. 12. 2021, 19:55 editovat Alois2018 (diskuse \| příspěvky) 682 editací Doplnění fotografií a informací z publikace Připraven sloužit Renaty Kalenské, vydané Deníkem N roku 2021 značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 1. 2022, 13:30 editovat zrušit editaci VELKEJ LED (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 252 editací formulace; odkazy; odstranění fotky Dřevíče, na níž není vidět Dřevíč značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 177: === Restituce === Roku [[1979]] získal Karel Schwarzenberg dědictví hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů v Rakousku po svém adoptivním strýci [[Josef Schwarzenberg\|Josefu Schwarzenbergovi]]. Stal se po jeho smrti hlavním představitelem rodu, přičemž v sobě spojil obě jeho větve i značnou část jejich majetku. Velmi obsáhlý majetek hlubocko-krumlovské větve v Československu respektive v České republice, zabavený zvláštním zákonem v roce 1947 (''[[Lex Schwarzenberg]]'', Zákon č. 143/1947 Sb., částka 66 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou), nebyl československým ani českým státem Karlu Schwarzenbergovi vydán, jelikož se [[restituce]] nevztahovaly na majetek zabavený před [[25. únor\|25. únorem]] [[1948]] (den komunistického převratu v Československu).<ref name="historieKH" /> ~~[[Soubor:Sýkořice, Dřevíč, od brány.jpg\|vlevo\|náhled\|Zámek [[Dřevíč (zámek)\|Dřevíč]], bydliště Karla Schwarzenberga]]~~ [[Soubor:Vodní nádrž Orlík a Orlík (zámek) (3.).jpg\|vlevo\|náhled\|Zámek [[Orlík (zámek)\|Orlík]], nejznámější součást majetku Schwarzenberského rodu]]▼ Jeho adoptivní sestra [[Alžběta Pezoldová]] (rozená Elizabeth Regina Schwarzenberg, provdaná von Pezold), dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však veškerá dědická rozhodnutí napadla. Po dvanácti letech sporů, v listopadu 2012, rakouský Nejvyšší soud žalobu Pezoldové ve věci rakouského a bavorského majetku zamítl.<ref>{{Citace elektronického periodika \| autor = ČTK \| titul = Schwarzenberg vyhrál spor s nevlastní sestrou. Zámky mu patří \| periodikum = Lidovky.cz \| odkaz na periodikum = Lidovky.cz \| datum vydání = 2012-11-08 \| datum přístupu = 2012-11-27 \| url = http://www.lidovky.cz/schwarzenberg-vyhral-spor-s-nevlastni-sestrou-zamky-mu-patri-pbg-/ln_zahranici.asp?c=A121108_192409_ln_zahranici_ase}}</ref> O správě tohoto majetku rozhoduje šestičlenná správní rada Schwarzenberské nadace, která je Schwarzenberským rodem zastoupena v osobě [[Jan Nepomuk Schwarzenberg\|Jana Schwarzenberga]], syna Karla Schwarzenberga.<ref name="historieKH" /> Řádek 186 ⟶ 185: === Správa rodového majetku a podnikání === ▲[[Soubor:Vodní nádrž Orlík a Orlík (zámek) (3.).jpg\|vlevo\|náhled\|Zámek [[Orlík (zámek)\|Orlík]], nejznámější součást majetku Schwarzenberského rodu]] Do chvíle, než v souvislosti s převzetím úřadu ministra zahraničních věcí České republiky předal správu svého majetku synovi Johannesi Schwarzenbergovi,<ref name="rfr1">Jan Kubita: [http://zpravy.ihned.cz/c1-58926430-prezidentsky-dotaznik-maji-se-v-cesku-zvysit-dane-fischer-a-dlouhy-jsou-proti Prezidentský dotazník: Mají se v Česku zvýšit daně? Fischer a Dlouhý jsou proti] iHNed.cz, 10. 12. 2012</ref><ref name="obchodrejstrik" /> byla Schwarzenbergovým hlavním zaměstnáním správa zahraničního i v Československu restituovaného rodinného majetku, především lesů a několika budov. Také řídil ''Schwarzenberský penzijní fond'', který jeho rod založil již dříve v Rakousku pro podporu svých minulých i současných zaměstnanců a jejich rodin, a to i v komunistickém Československu.<ref name="Knížecí život"/> Po roce 1989 se tento fond podílel také na nutných opravách budov a jiného majetku vráceného v restituci. Mezi současné podniky Schwarzenbergova rodu patří dvě knížecí restaurace v Německu a budova Schwarzenberského paláce ve Vídni, která však nyní již není využívána jako hotel.<ref name="Knížecí život"/> Svůj český majetek spravoval prostřednictvím firmy Orlík nad Vltavou s.r.o., do které vložil 27 milionů korun.<ref name="obchodrejstrik">Obchodní rejstřík: [http://rejstrik.penize.cz/karel-schwarzenberg Karel Schwarzenberg, 18.01. – Obchodní rejstřík], penize.cz, 11. 1. 2013</ref> Další firmy v České republice přímo nebo nepřímo související s Karlem Schwarzenbergem byly nebo jsou Rybárna, spol. s. r. o., [[Salb\|Salb, s. r. o.]], [[Jan Becher – Karlovarská Becherovka\|Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a. s.]], [[Patria Finance\|Patria Finance, a. s.]], a Respekt Publishing a. s.<ref>[http://or.justice.cz Obchodní rejstřík], justice.cz</ref> Mezi roky 1993 a 1996 byl Karel Schwarzenberg členem představenstva izolářské firmy Sládek Group, a.s. (dříve Stavební izolace Kutná Hora, a.s.).<ref>[http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/116-karel-schwarzenberg Karel Schwarzenberg] {{Wayback\|url=http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/116-karel-schwarzenberg \|date=20130111031130 }}, Naši politici.cz, 18. 1. 2010 (roj) aktualizace 31. 10. 2012 (yy)</ref> V letech 1993 až 2010 byl spolumajitelem firmy [[Ringier AG\|Ringier Print]] s.r.o., dnes již zaniklé.<ref name="obchodrejstrik" /> Mezi lety 1994 a 2002 spoluvlastnil pohostinskou firmu Rybárna, s.r.o. Od roku 1997 do roku 2007 vedl firmu Lesní správa Orlík nad Vltavou, která byla roku 2007 vymazána z obchodního rejstříku.<ref>Obchodní rejstřík: [http://rejstrik.penize.cz/47017392-karel-schwarzenberg-lesni-sprava-orlik-nad-vltavou Lesní správa Orlík nad Vltavou], penize.cz, 11. 1. 2013</ref> [[Soubor:Ostrovní a Voršilská.jpg\|vlevo\|náhled\|Schwarzenberský palác v Praze ve Voršilské ulici]] V srpnu 1997 spoluzaložil konsorcium Salb s.r.o., které se stalo právním nástupcem firmy Value Bill, ve firmě získal 20% podíl (vkladem 20 000 Kč). Dalšími spoluvlastníky byly česká firma [[Patria Finance]] a [[Francie\|francouzský]] nápojářský [[Holding\|koncern]] [[Pernod Ricard]]. Mezi lety 1994 a 2002 byl předsedou představenstva firmy Patria Finance podnikatel [[Zdeněk Bakala]]; Schwarzenberg v ní mezi lety 2000 a 2002 figuroval jako člen dozorčí rady.<ref>Obchodní rejstřík: [http://rejstrik.penize.cz/60197226-patria-finance-a-s Patria Finance, a.s.], rejstrik.penize.cz, 21. 1. 2013</ref> Konsorcium Salb s. r. o. se stalo klíčovým hráčem v privatizaci tehdy státního podniku Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a. s., kdy bylo [[Druhá vláda Václava Klause\|druhou vládou Václava Klause]] vybráno za vítěze privatizace. ''Karlovarská Becherovka'' měla být privatizována ve dvou fázích, kdy měl být odprodán 89% podíl celkem za 2 mld. korun. Šlo o druhou nejvyšší nabídku, kdy více nabízel jen podnik [[Stock]] z Plzně, ale dle posudku nabídl Salb lepší komplexní podmínky. V září roku 1997 bylo rozhodnuto o postupném prodeji nejdříve 30 % akcií za třetinu ceny, ale současně s tzv. řídícím právem.<ref>Petr Vykoukal: [http://www.penize.cz/investice/18330-becherovka-liker-z-lekarny Becherovka: likér z lékárny], penize.cz, 7. 9. 2006</ref> První část privatizace byla zrealizována za [[Vláda Josefa Tošovského\|vlády Josefa Tošovského]]. V květnu 1998 byl navýšen kapitál konsorcia Salb na 500 milionů korun, když Schwarzenbergův vklad činil 100 milionů korun, rovnal se tedy nadále 20 % podílu.<ref name="salb">Obchodní rejstřík: [http://rejstrik.penize.cz/25120859-salb-s-r-o Salb s.r.o.], penize.cz, 11. 1. 2013</ref> Roku 2001 firma Salb doprivatizovala Karlovarskou Becherovku, když od [[Fond národního majetku České republiky\|Fondu národního majetku]] odkoupila zbylých 59 % akcií. Doprodej byl schválen během účinkování [[Vláda Miloše Zemana\|vlády Miloše Zemana]], a to konkrétně ministrem zemědělství [[Jan Fencl\|Janem Fenclem]] a ministrem financí [[Jiří Rusnok]]em. Kupní cena za oněch 59 % akcií v druhé fázi privatizace podniku ''Karlovarská Becherovka'' činil 1,37 mld. Kč.<ref>ČTK: [http://ekonomika.idnes.cz/salb-splnil-kriteria-privatizace-becherovky-f3v-/ekoakcie.aspx?c=A010207_132511_ekoakcie_jjx Salb splnil kritéria privatizace Becherovky], iDnes.cz, 7. 2. 2001</ref><ref>Vladimír Urbánek: [http://zpravy.kurzy.cz/33127-privatizace-becherovky-je-ukoncena/ Privatizace Becherovky je ukončena], zpravy.kurzy.cz, 29. 11. 2001</ref> V letech 1998 až 2002 Schwarzenberg předsedal dozorčí radě ve firmě Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s. Firmu opustil roku 2002. Roku 2012 se konsorcium Salb sloučilo s firmou Jan Becher.<ref name="salb" /> V roce 2002 obcházel Schwarzenberg nařízení pro ochranu před kontaminací karcinogenní [[Malachitová zeleň\|malachitovou zelení]] (prostředku na ochranu před plísní), podle kterého nebylo možné prodávat ryby z jeho rybníků, dokud neprojdou laboratorními testy, a ryby za několik milionů korun prodal nově zřízené firmě pod vedením dosavadního správce, na kterou se už onen zákaz nevztahoval.<ref>Libuše Kolářová: [https://web.archive.org/web/20130516161921/http://www.jihocesketydeniky.cz/archiv/uvod/2010_20.pdf Co odkryl soudní spor schwarzenberské firmy], Magazín týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko, 19. 5. 2010, str. 13 a 14</ref> Řádek 200: V roce 2007, když se stal ministrem zahraničí, předal vedení veškerého podnikání svému [[Jan Nepomuk Schwarzenberg\|synovi Johannesovi]], od té doby již nepodnikal.<ref name="rfr1" /><ref name="obchodrejstrik" /> Johannes Schwarzenberg spravuje také záležitosti rodinné [[nadace]] (''Fürstlich Schwarzenberg’sche Familienstiftung''), která má sídlo ve [[Vaduz]]u.<ref>http://www.firmen-oesterreich.de/firma,FU,1,fuerstlich-schwarzenberg-sche-familienstiftung-vaduz--niederlassung-oesterreich.html, německy.</ref> V Rakousku byl schwarzenberský rodový majetek v roce [[1997]] odhadován na hodnotu 3,5 miliardy šilinků (tehdy přes 6 miliard Kč).<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Majetkové poměry \|url=http://www.1prezident.cz/kandidati/karel-schwarzenberg/majetkove-pomery \|datum přístupu=2013-06-26 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20131203002240/http://www.1prezident.cz/kandidati/karel-schwarzenberg/majetkove-pomery \|datum archivace=2013-12-03 \|nedostupné=ano }}</ref> K roku 2011 byl Schwarzenbergův majetek některými českými prameny odhadován na cca 4,5 mld. Kč;<ref>{{Citace elektronického periodika ~~K roku 2011 byl Schwarzenbergův majetek některými českými prameny odhadován na cca 4,5 mld. Kč;<ref>{{Citace elektronického periodika~~ \| titul = 50 československých miliardářů: Kdo ještě víc zbohatl, kdo zchudl? \| url = http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161236/50-ceskoslovenskych-miliardaru-kdo-jeste-vic-zbohatl-kdo-zchudl.html Řádek 248 ⟶ 247: Mezi lety 2004 a 2006 byl členem správní rady [[Museum Kampa\|Musea Kampy – Nadace Jana a Medy Mládkových]].<ref>Obchodní rejstřík: [http://rejstrik.penize.cz/49370499-museum-kampa-nadace-jana-a-medy-mladkovych Museum Kampa], penize.cz, 11. 1. 2013</ref> Také byl spoluzakladatelem [[Knihovna Václava Havla\|Knihovny Václava Havla]], o. p. s. V letech 2004 až 2010 byl také členem správní rady [[Vize 97\|Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97]].<ref>Obchodní rejstřík: [http://rejstrik.penize.cz/66002940-nadace-dagmar-a-vaclava-havlovych-vize-97 Vize 97], penize.cz, 11. 1. 2013</ref> [[Soubor:Voršilská 10, socha.jpg\|vlevo\|náhled\|Socha ženy od [[David Černý\|Davida Černého]] na průčelí ~~[[Deymovský~~Deymovského ~~palác\|Schwarzenberského domu]]~~paláce v Praze]] Od roku 2009 byl členem správní rady institutu [[Vladimír Dlouhý (ekonom)\|Vladimíra Dlouhého]] [[Prague Twenty]], o. p. s.,<ref name="obchodrejstrik" /> který pořádá vzdělávací akce v oblasti politiky, společenských věd a kultury. Řádek 258 ⟶ 257: V říjnu [[2012]] v pražském Centru moderního umění DOX zahájil výstavu vídeňských [[Akcionismus\|akcionistů]], která byla některými médii označena jako šokující, ačkoliv se akcionismus objevil již v 60. letech 20. století, kdy reagoval na konzervativní [[biedermeier]].<ref>[http://www.novinky.cz/kultura/282063-schwarzenberg-zahajil-sokujici-vystavu-videnskych-akcionistu.html Schwarzenberg zahájil šokující výstavu vídeňských akcionistů]</ref> Sexuální a často brutální násilné scény těchto umělců, při nichž je v některých případech dle církve znesvěcen [[kříž]] coby křesťanský symbol, odsoudily, společně s účastí Karla Schwarzenberga, i některé katolické servery.<ref>[http://cirkev.wordpress.com/2013/01/23/dotaz-volicum-karla/ Dotaz voličům Karla]</ref> Na fasádě [[Deymovský palác\|Deymovského paláce]] (tzv. Schwarzenberského domu) v pražské Voršilské ulici nechal Karel Schwarzenberg umístit několik soch žen od [[David Černý\|Davida Černého]]. <ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Tři ženy na domě \| periodikum = David Černý Tour

Karel Schwarzenberg: Porovnání verzí