Inkolát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Inkolát}}
m formulace
Řádek 1:
'''Inkolát''' (z [[latina|lat.]] ''incola'', usedlý obyvatel), někdy také '''indigenát''', byl pojem středoevropského, českého a rakouského [[Stavovské právo|stavovského práva]] a označoval příslušnost mezi plnoprávné domácí [[Šlechtický rod|šlechtické rody]], jakousi [[středověk]]ou obdobu šlechtického [[občanství]].
 
Inkolát zařazoval svého nositele mezi „zemskou šlechtu“ v zemích České koruny (kromě obojí [[Lužice]]) a v Rakousku a; opravňoval mimo jiné k nabývání [[Zemské desky|deskových]] statků, tj. významných [[nemovitá věc|nemovitostí]]. Teprve držitel takového statku byl oprávněn účastnit se zemských sněmů a ucházet se o zemské úřady.
 
Inkolát se získával narozením nebo výslovným udělením, o němž v Českých zemích od [[korunovace]] [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] roku [[1310]] až do stavovského povstání roku [[1618]] rozhodoval výhradně [[Český zemský sněm]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/272798-inkolat |datum přístupu=2008-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080924152007/http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/272798-inkolat |datum archivace=2008-09-24 |nedostupné=ano }}</ref> Od [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] ([[1627]]) jej udílel panovník. Se zrušením [[Stavovské zřízení|stavovského zřízení]] v [[Rakouské císařství|Rakousku]] roku [[1848]] ztratil inkolát praktický význam.