Základní zákony Izraele: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 2:
'''Základní zákony Izraele''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: חוקי יסוד, ''chukej jesod'') jsou kapitoly nepsané ústavy [[Izrael|Státu Izrael]].
 
Stát Izrael nemá klasickou psanou [[ústava|ústavu]]. Přestože [[Deklarace nezávislosti (Izrael)|Deklarace nezávislosti]] slíbuje, že ústava bude schválena do 1.října [[1948]], propastí mezi sekulárními a náboženskými představiteli vznikl rozpor, jenž znemožnil přijetí jednotného dokumentu. [[David Ben-Gurion]] později prohlásil, že Izrael by měl vyčkat návratu většiny [[ŽidŽidé|Židů]] do Izraele. Zbožní Židé odmítali představu, že jejich národ bude mít dokument, který bude mít větší autoritu než náboženské texty jako jsou [[Tóra]], [[Tanach]], [[Talmud]] a [[Šulchan Aruch]]. Začátkem 90. let prohlásil vůdce [[Šas|hnutí Šas]], [[Arjeh Deri]], že i kdyby v návrhu ústavy bylo [[Desatero]], odmítl by se pod něj podepsat.<ref>http://www.therevealer.org/archives/today_000969.php</ref>
 
Kompromisní řešení navrhl člen [[Kneset|Knesetu]]u poslanec Hariri a tato rezoluce nesoucí jeho jméno byla přijata Knesetem 13. června [[1950]]. Kompromis fakticky znamená, že budou jednotlivé kapitoly přijímány postupně prostřednictvím tzv. ''Základních zákonů''. Ty by měly být v budoucnu spojeny a dohromady tak utvořit budoucí izraelskou ústavu. První Základní zákon - [[Základní zákon: Kneset|Kneset]] - byl přijat [[Izraelské parlamentní volby, 1955|Třetím Knesetem]] v roce [[1958]]. Ostatní Základní zákony byly schvalovány v nepravidelných intervalech. Jejich pozice v izraelském právním systému je do značné míry specifická. Pro jejich změnu je potřeba absolutní většina poslanců (minimálně 60), v určitých situacích i tzv. zvláštní většina. Při posuzování rozporu dílčích zákonů se Základními zákony u [[Nejvyšší soud Izraele|Nejvyššího soudu]] je takové posuzování prioritní. Právní vahou se tedy řadí spíše mezi roviny ústavní, přestože ústava v Izraeli doposud neexistuje. Do současné doby bylo přijato celkem dvanáct Základních zákonů, avšak v současnosti je v platnosti jedenáct Základních zákonů.<ref>Čejka, M., JUDr. ''Právní řád Státu Izrael a Common Law'' [online]. [citováno dne: 17.11.2007]. <http://clr.prf.cuni.cz/clanek.php?clanek=52></ref>
 
V současné době jsou v přípravě další Základní zákony. Patří mezi ně: „Legislativa“, „Práva v procesu“ a „Svoboda projevu a sdružování.