Francisco Suárez: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Literatura: opr kat |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 1:
[[
'''Francisco Suárez''', ([[5. leden|5. ledna]] [[1548]] [[Granada]] – [[25. září]] [[1617]] [[Lisabon]]) byl španělský [[teologie|teolog]], člen [[
== Život ==
Suárez byl z osmi dětí v rodině slavného advokáta, studoval filosofii a teologii v Granadě a později právo v [[Salamanca|Salamance]]. Roku [[1564]] vstoupil do jezuitského řádu, 1572 byl vysvěcen na kněze a začal přednášet filosofii v [[Segovia|Segovii]], kde na sebe upozornil odvážným výkladem [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]].<ref name="Metzler">Metzler, ''Philosophenlexikon''. </ref> Od roku 1575 přednášel teologii v [[Avila|Avile]], Segovii a [[Valladolid]]u. Jeho originální myšlenky vedly představené k tomu, že poslali jeho spisy k posouzení papeži, výsledkem bylo však pozvání na ''Collegium Romanum'' do [[Řím]]a, kde v letech 1580 – 1585 přednášel a jeho přednášky navštěvoval i papež. Po návratu do Španělska přednášel v [[Alcalá]], Salamance a [[Coimbra|Coimbře]] a rok před smrtí odešel do ústraní v Lisabonu.
== Dílo ==
Suárez přizpůsobil středověkou scholastiku novým poměrům. Jeho subtilní výklad Tomáše znamenal ve skutečnosti významné posuny: Suárezův systém staví na první místo lidskou vůli oproti rozumu a dává větší význam jednotlivému jsoucnu – a tedy i člověku – oproti Tomášovu důrazu na obecné a společné. Proto si vysloužil čestný titul ''doctor eximius'' (výjimečný učitel). Suárezova filosofie už také počítá s tím, že vedle ní existují i jiné filosofické a teologické proudy – například [[humanismus]], [[reformace]], ale také františkánský [[Duns Scotus|scotismus]] a klasická scholastika – a ovšem také skepticismus a věda. Koncept „přirozené teologie“ pochází vlastně také od Suáreze, i když navazuje na Tomáše a další.
V podobě, kterou jí vtiskl právě Suárez, ovlivnila scholastika celou novověkou filosofii: [[Descartes]] se vůči ní sice vymezuje, nicméně právě z ní jeho myšlení i pojmový aparát vychází; podobný vliv měla na [[Leibniz]]e i na Chr. Wolffa a tudy i na [[Kant]]a. Veliký a trvalý význam měly Suárezovy spisy právnické a státoprávní, kde hájí práva jednotlivých občanů i podaných, odmítá božský původ panovnické moci a lidství chápe jako univerzální, což bylo významné zejména v době koloniálních výbojů. Jeho státoprávní spisy nechal anglický i francouzský panovník veřejně spálit. Suáreze se dovolával [[Hugo Grotius]] a z jeho pojetí přirozeného práva, suverenity lidu až po právo na odpor i zásadní rovnosti křesťanských i nekřesťanských států v mezinárodním právu vychází moderní právní myšlení.<ref name="Metzler"/>
== Spisy ==
Suárezovy sebrané spisy vyšly v Benátkách (1740 – 1758) ve 23 svazcích a v Paříži (1856 – 1861) ve 28 svazcích, k nimž přibylo ještě několik doplňků. Nejznámější spisy jsou:
* ''De Deo incarnato'', (O vtěleném Bohu, 1590)
* ''Disputationes metaphysicae'', (Metafysické disputace, 1597), jeho hlavní metafysické dílo
* ''De iustitia Dei'', (O boží spravedlnosti,1599)
* ''De legibus ac Deo legislatore'', (O zákonech a Bohu zákonodárci, 1612), teorie práva
Řádek 25:
===Na internetu===
*[http://www.salvadorcastellote.com/investigacion.htm Suárez, ''Disputationes'', ''De anima'' – la, PDF]
*[http://homepage.ruhr-uni-bochum.de/Michael.Renemann/suarez/index.html Francisco Suárez, ''Disputationes Metaphysicae'' - la]
*[http://www.nd.edu/~afreddos/translat.htm#six Překlady tří kratších textů - en]
*[http://www.bautz.de/bbkl/s/s4/suarez_f.shtml Slovníkové heslo a bibliografie – de]
*[http://www.newadvent.org/cathen/14319a.htm Slovníkové heslo Franciscus Suárez - en]
*[http://www.ulb.ac.be/philo/scholasticon/nomenS.htm#suarez Slovníkové heslo: Francisco Suárez - fr]
*[http://www.ulb.ac.be/philo/scholasticon/bibsuarez.htm Bibliografie článků 1856 - 2004]
| |||