Verze z 30. 11. 2021, 11:18 editovat Upíří historik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 601 editací →‎Knížata-biskupové v Polsku a na Litvě: Erb - Vilnius ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 12. 2021, 12:16 editovat zrušit editaci Upíří historik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 601 editací Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 67: V praxi se tak v titulatuře duchovních knížat ustálila v 16.–18. století pravidla v rámci tzv. [[Kuriálie\|kuriálií]] či kuriálního stylu, kdy duchovní kurfiřt či kníže, který pocházel z rodu starých říšských knížat, byl v úvodním písemném nebo verbálním oslovení titulován: „Nejdůstojněji-nejjasnější kurfiřte/kníže a pane“ (''Hochwürdigst-Durchlauchtigster Kurfürst/Fürst und Herr'') a duchovní kurfiřt či kníže z rodu nových knížat: „Nejdůstojněji-jasný kurfiřte/kníže a pane“ (''Hochwürdigst-Durchlauchtiger Kurfürst/Fürst und Herr''). V průběhu rozhovoru či dopisu se pak užívalo oslovení: "Vaše kurfiřtská Jasnosti" (''Eure kurfürstliche Durchlaucht'') pro kurfiřta a Vaše Jasnosti (''Eure Durchlaucht'') pro knížete-biskupa. Výjimku tvořila duchovní knížata královského (od r. [[1804]] také císařského) původu, kteří užívali stejnou úvodní titulaturu jako stará knížata, ovšem s úvodním oslovení „[[Královská Výsost\|Vaše královská (císařská) Výsosti]], používané v průběhu rozhovoru či dopisu jako titul jediný. Pokud duchovní kurfiřt nebo kníže nebyl sám knížecího původu (či pocházel z rodu pouhých titulárních knížat), měl od 16. století nárok na úvodní oslovení: „Nejdůstojněji-vysokorodý kurfiřte/kníže a pane“ (''Hochwürdigst-Hochgeborener Kurfürst/Fürst und Herr'') a v průběhu rozhovoru či dopisu na oslovení: „Vaše kurfiřtská Milosti“ (''Eure kurfürstliche Gnaden'') pro kurfiřta a „Vaše knížecí Milosti“ (''Eure fürstliche Gnaden'') pro knížete-biskupa.<ref>{{Citace monografie\|příjmení = Colom du Clos\|jméno = Isaac\|příjmení2 = \|jméno2 = \|titul = Teutsch- Und Französisches Titular-Buch : Mit zwey nützlichen Wörter-Büchern und einem vollständigen Register versehen\|vydání = 1\|vydavatel = Groß\|místo = Nordhausen\|rok = 1747\|počet stran = 319\|strany = 109–120\|isbn = \|url kapitoly = http://reader.digitale-sammlungen.de/de/fs1/object/goToPage/bsb11093862.html?pageNo=124\|poznámka = psáno švabachem\|jazyk = německy\|url = http://reader.digitale-sammlungen.de/de/fs1/object/display/bsb11093862_00001.html\|kapitola = Titulaturen derer geistlichen Fürsten...\|typ kapitoly = kapitola}}</ref> Třem říšským kurfiřtům-arcibiskupům byl v roce [[1630]] také udělen papežem [[Urban VIII.\|Urbanem VIII.]] predikát „[[Eminence]]“, který zároveň obdrželi všichni [[kardinál]]ové (v té souvislosti papežem zrovnoprávnění s princi královských rodů) a také velmistr [[Maltézský řád\|Maltézského řádu]]. Ve Svaté říši římské však v diplomatickém styku říšských knížat nebylo oslovení Eminence pro duchovní kurfiřty užíváno a kurfiřté takto byli oslovováni jen ze strany zástupců papežské kurie. O něco jednodušší titulatura duchovních knížat byla zavedena na francouzském královském dvoře. Duchovní kurfiřté knížecího původu bývali ve [[Versailles (zámek)\|Versailles]] oslovováni: „Vaše kurfiřtská Jasnosti“ (''Votre Altesse sérénissime electorale''), kurfiřté neknížecího původu: „Vaše kurfiřtská Výsosti“ (''Votre Altesse electorale'') a knížata-biskupové/arcibiskupové pak bez ohledu na svůj původ titulováni stejně jako panující říšská světská knížata: „[[Výsost\|Vaše Výsosti]]“ (''Votre Altesse''). Ani ve Francii se neujalo oslovení "Eminence" pro duchovní kurfiřty, ovšem francouzští a italští kardinálové, pokud pocházeli z rodu panujících knížat či vévodů (obvykle italských), požívali ve Francii i v Itálii stejné oslovení jako maltézský kníže-velmistr „Vaše Výsosti a Eminence“ ([[Francouzština\|francouzsky]] ''Votre Altesse éminentissime'', [[Italština\|italsky]] ''Vostra Altezza eminentissima''). Toto oslovení se týkalo také kardinála [[Louis Édouard de Rohan-Guéméné\|Louise Édouarda de Rohan-Guéméné]] (1734–1803), který byl nejen kardinálem, ale též knížetem-biskupem štrasburským, jehož diecéze se rozkládala jak ve Svaté říši, tak ve Francii. Ještě jednodušší byla titulatura v latině. Pokud nebyl vůči duchovním kurfiřtům užit predikát "Vaše Eminence" (''Eminencia Vostra''), pak duchovním kurfiřtům i knížatům-biskupům původem z rodů vládnoucích knížat náležel titul "Jasnost" (''Serenitas'', ''Serenissimus''), těm, kteří byli původu méně urozeného pak predikát ''Celsissimus'', který česky doslova znamená "nejvýsostnější", ovšem v německých zemích býval obvykle překládán jen jako "knížecí Milost". Protože tyto predikáty užívala též světská knížata, bývaly někdy u knížecích biskupů a knížecích opatů doplněny o titul ''Reverendissimus'' (česky "nejdůstojnější").<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Titul kardinála Bedřicha Schwarzenberga, arcibiskupa pražského \| url = http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_18247 \| datum přístupu = 2021-12-01 }}</ref> === Knížecí biskupství kolem roku 1795 ===

Kníže-biskup: Porovnání verzí